Zdravíčko! Tak je tu zase pátek a s ním i další kubulínský blog, který tentokrát vyšel na mě. Doufám, že se máte překrásně. Já se raduju z toho, že je konečně tepleji, i když o jaro jsme teda letos definitivně přišli a je to rovnou ze zimy do léta. Už to ale bylo potřeba a úplně cítím, jak se mi v tomhle konečně přívětivějším počasí lépe žije a taky čte, knížky mi hned jdou víc od ruky, což je na letní záhul rozhodně potřeba.

Do kanceláře nám už konečně chodí naše letní pecky, ať už je to nová Westovka Vzdálenost mezi námi (to je jedna z těch starších a taky nejlépe hodnocených na GR, která nám ještě chyběla v české sbírce, tak jsem zvědavá, co na ni budete říkat – dejte vědět!), LGBT popelkovská contempo pohádkovost s názvem 99 kluků Micaha Summerse s fakt rozkošnými ilustracemi nebo třeba Tentokrát je to doopravdy s oblíbeným tématem fake datingu… který možná přestane fake být, žejo! Spousta z nich je navíc v měkké vazbě, což je na léto úplně ideální, protože pak si můžete s sebou takhle románek pohodlně tahat kamkoli, i na cesty nebo třeba na koupaliště.

Ale protože se už trochu známe, všichni víte, že mě srdce táhne o fousek víc spíš k fantastice. Takže já vám sem jdu naservírovat jeden dystopicko-divnoknižní tip, který před chvílí vyšel a já z něj mám fakt radost. Už jste v knihkupku potkali Souhvězdí osudu? Já jsem v první řadě hrozně nadšená z naší české obálky, která se podle mě Anetě Jirmářové, co na ní dělala, fakt povedla. A v druhé řadě jsem pak nadšená z knížky jako takové.

Je hrozně těžké o ní mluvit a vlastně vám nic neprozradit, jo. Ale zkusíme. V první řadě zapomeňte na fantasy štítek, který se u ní občas objevuje. Protože tohle je sice rozhodně mix žánrů, ale žádné víly a magii nečekejte. Na druhou stranu rozhodně čekejte hlavní hrdinku Vega, která je po smrti svojí matky poslední Astronomkou, která zná tajemství hvězd a jejich polohy a dlouhé roky čeká, až na nebi zazáří v konkrétní konstelaci. A když na to dojde, přijde čas vyrazit pryč z údolí, kde prožila celý život a které ji udržovalo v bezpečí, a najít Architekta. Protože to je její poslání.

Jenže svět, ve kterém Vega žije, není růžový, ani trochu. Představte si… tak trochu divoký západ? Kde jsou ale městečka malá a poloprázdná, protože jejich osazenstvo trpí souchotinami, které je – pomalu či rychleji – připravují o zdraví, o smysly, o život. Léky moc nejsou, moderní technologie už vůbec ne, protože se světem se stalo něco, na co musíte teprve přijít… A taky je od začátku jasné, že poslední Astronomce jde někdo po krku, takže musí skrývat, kdo doopravdy je, a taky svoje hvězdné tetování, které by ji prozradilo. Jenže pak se Architekt, kterého nikdy neviděla, hledá fakt těžko… Připočtěte si k tomuhle postupnému odhalování zvláštního dystopického světa a jeho zákonitostí taky několik záhadných postav, které si vás hned omotají kolem prstu, a navíc moc pěkně použitý jazyk Shey Ernshaw, se kterým se špičkově popasovala překladatelka Adéla Špínová (no fakt, já bych si vypisovala takových citátů, no jéje!), a věřte mi, že Souhvězdí osudu byste si neměli nechat ujít, pokud si aspoň občas rádi dopřejete něco jiného než tradiční YA romanťárny všeho druhu. Ne že by tady žádná romantika nebyla, žejo…

No a po téhle mojí lákačce ještě zpravodajství z redakce, že! Souhvězdí už je na světě a já teď čtu další ze svých srdcovek: druhý díl Mýtonošů s názvem Pokrevní cejch, který sice bude vycházet po delší pauze, ale o to je lepší a já fakt hltám každou stránku s očima navrch hlavy. Adéla má na stole další kousek od naší oblíbené Petry Martiškové – tentokrát ne fantasy démony z Prahy, ale hezky contemporary z Toronta s názvem Náhodou. Ivet se mnou jede ve fantasy a dolaďuje poslední korekturu S ohněm v krvi, o které vám v minulém blogu vyprávěla Adéla. A Michal pluje na pirátských vlnách s pořádnou dávkou magie a mytologie na Ostrovy bohů.

A to bude ode mě všechno, mějte se báječně, užívejte června a čtěte!

Katka