Většina z vás si nejspíš užívá prázdnin a léta a třeba na Vánoce příliš nemyslí. Ale my v redakci jsme trochu napřed, protože právě teď chystáme knihy, které se na pultech knihkupectví objeví na podzim a právě před Vánoci.

A je to konečně tu – za okny vítr a déšť, dlouhé večery a doma krb a kafe. Prostě to, čemu já říkám ideální čtecí podmínky a čemu Katka říká neuvěřitelná a odporná zima (opravdovou zimu už nekomentuje, protože je většinou beznadějně zamrzlá). Ale aby všechno nebylo tak růžové, nějaký šikula si včera hrál na drátech vysokého napětí a pak mi doma nešel celý den proud.

Všimli jste si také té změny, která nastala se začátkem září? A teď výjimečně nenarážím na počasí. Prvního září (tenhle den si nevím proč vždycky vzpomenu na Bradavice) se najednou v ulicích objevily tisíce školáků a studentů, kteří ještě celkem nadšeně vyrazili do škol. Ale ta pravá změna nastala až o den později – to už všem došlo, že prázdniny skončily, že je sice skvělé vidět spolužáky, ale že to zároveň znamená deset měsíců učení a školy – a radostné úsměvy se vytratily. (Samozřejmě je také možné, že je to tím, že každý měl v metru nasazenou roušku.)