Atmosféra v redakci houstne. Pomalu, ale jistě se dostáváme do období, kdy připravujeme hromadu knih na podzim, a tedy vlastně na HumbookFest a na Vánoce. Po zásuvkách všichni marně hledáme obraceč času (pořád nikde nic, ale jednou se třeba objeví, držte nám palce) a zároveň vyhlížíme, kam si vyrazíme v létě na dovolenou. Ve svém minulém blogu o Lásce a olivách jsem vás zavedla do Řecka a tentokrát bychom mohli společně vyrazit na výlet do Itálie.

Připravte se ovšem na úplně jinou atmosféru, protože kniha, o které chci dnes mluvit, je S ohněm v krvi od britské autorky Kat Delacorte. Vydáme se do Itálie, to ano, ale na prosluněné pláže, města rozžhavená letním sluncem, blankytnou oblohu a azurové moře i litry gelata nebo hromady pizzy zapomeňte. Vydáme se do Castella, městečka zapadlého kdesi v horách, tak vzdáleného od všeho ostatního světa, že na mapách Google ho zastupuje jen několik dost neurčitých pixelů, a pokud se tam vydáte autem, budete potřebovat papírovou mapu, neboť satelitní navigace vás rozhodně nechá na holičkách. Hlavní hrdinka Lilly není dvakrát nadšená, že se má na poslední ročník střední školy přestěhovat z amerického Maine právě sem. V Castellu to vypadá, jako kdybyste při procházce nějakým opravdu starým městem v nějakém zapomenutém italském regionu omylem zahnuli do úplně nejvíc zastrčené boční uličky, kde se nikdo nenamáhal posledních několik set let nic opravit. Z fasád domů se loupe omítka, v chodníku jsou díry, okna zatlučená, všude olupující se plakáty, přečmárané nápisy. Škola, do které Lilly začne chodit, nevypadá zevnitř o nic líp, stejně tak dům, do kterého se s otcem nastěhovala. To je ale ten nejmenší problém.

Celé Castello je podivné. Děje se tam spousta zvláštních věcí – tedy, zvláštní připadají jen Lilly, protože její spolužáci ani nemrknou okem, už si zvykli. Přeci jen žijí v místě, kde spolu odedávna soupeří dva rodinné klany o nadvládu nad městem, kterému nyní vládne Generál – a jeho jménem takzvaní vykonavatelé třeba pravidelně testují lidem krev, jestli jsou „čistí“. Jeho metody „udržování míru“ se nad Castellem vznáší jako pochmurná mlha – tolik nepsaných pravidel, zákazů a nařízení ve jménu toho, aby se už nikdy neopakovala relativně nedávná tragédie požáru katedrály.

Lilly pomalu začíná zjišťovat, že nic není takové, jak se na první pohled zdá, že důvodem, proč otec tolik chtěl, aby se sem přestěhovali, není, že by měl pomáhat se zavedením internetového připojení. A také že ona sama má s tímhle pochybným městečkem, které funguje podle svých vlastních pravidel, mnohem víc společného, než si kdy myslela. Dokáže vypátrat, kdo byla ve skutečnosti její nedávno zesnulá matka a co má její temný příběh společného právě s Generálovou vládou? A co s tím má co do činění ona sama a její neskutečně pohledný spolužák, při jehož náhodném doteku má pocit, jako by dostala ránu elektrickým proudem?

S ohněm v krvi je příběhem znesvářených rodin a hledání identity i vášnivé lásky v mnoha podobách. Do češtiny ho přeložila Markéta Grohová a přečíst si ho budete moci letos v srpnu. Vřele doporučuju všem, kdo si libují v temnější atmosféře plné paranormálních jevů a záhad, které se před vámi rozkrývají jedna za druhou. V Castellu totiž nikdy nevíte, co na vás číhá za nejbližším rohem (nebo taky v nejbližších katakombách…).

A na závěr ještě krátké zprávy z redakce: Iveta právě dočetla Lásku a olivy, Katka louská Studii noci, druhý díl série Hledači duší, a Michal se pustil do Ostrovů bohů od Amie Kaufman.

Mějte se krásně, užívejte si léto a čtěte!

Adéla

PS: Pokud zrovna děláte nějaké zkoušky, tak vám držíme palce!