Člověk se ani nenadechne a léto končí. A to letos vlastně nebylo, kromě pár hezkých dnů samé deště. Doufám, že se nám tedy třicítkami odmění aspoň září, bylo by to tak akorát spravedlivé (kdo nesouhlasí, nechť si jde číst všechny chystané podzimní knihy, kde je té sychravé atmošky dost a dost, děkuju pěkně!).

Dneska pro vás zrovna jednu takovou mám – ale sychravo tam tedy moc není. Spíš takové zlatavé podzimní pěkno, a kdyby byl podzim fakt takový, tak si ho taky užívám. Řeč je samozřejmě o Jsi moje <3, nejnovějším ňuňavém kousku od Oly Nofreeusernames, na který se ale neuvěřitelně těším. Jako takhle, samozřejmě jsem tu knížku četla a vím, co se tam děje. Ale Oliny knihy jsou kromě toho, že se skvěle a rychle čtou a tak nějak zahřejí na duši, taky uměleckým dílkem. A Jsi moje <3 rozhodně není výjimkou.

Stejně jako u předchozího vánočního Den po dni se tu o obálku i vnitřní (a hojné) ilustrace postarala báječná Adéla Stopka a tentokrát rozjela podzimní paletu na plné obrátky. Stejně jako Ola. Hlavní hrdinové její nejnovější romanťárny trhají jablka, vyřezávají dýně, pečou skořicové šneky, posedávají u táboráku zabalení v dekách, krmí se krocanem a vymýšlejí ty nejlepší halloweenské kostýmy. No a kromě toho taky řeší to, že se ocitli v jednom bytě, aniž by to čekali, aniž by se znali, a teď se dokonce musí popasovat se spaním v jedné posteli (!). Ani Romeo, ani Liz se nehodlají vzdát a odstěhovat se, takže čekejte vzájemné záškodničení, které mooožná postupně přeroste… no, v něco jiného, žejo. Já osobně ale nejvíc ze všeho žeru Agathu, Lizinu spolubydlící na koleji, která je maliličko čarodějnice a možná má na vás ve skříni schovanou vúdú panenku. Ale třeba taky ne.

Tahle knížka je tu pro všechny, co milují podzim – ale i pro ty, co ho nesnáší, protože vás přesvědčí, že je na něm možná i ždibec dobrého. (A to říkám já! Takže mi věřte!) Taky je pro ty, co mají rádi hokej, protože jejím hrdinou je hokejista par excellence. A i pro ty, co ho nesnáší, protože Liz hokejisty začala nesnášet poté, co jí jeden zlomil srdce, a vy je můžete nesnášet s ní. Je tu pro ty, co hrozně rádi pečou, protože načerpají od Liz spoustu pekařské inspirace. A i pro ty, co péct neumí, protože Romeo jim ukáže, že se stačí ňaminkami nacpávat a taky budete šťastní. Je klasicky prošpikovaná popkulturními odkazy, vtípky, hašteřením, ale taky závažnějšími tématy, která to místy trochu opepří. Jak jen to Nofreeusernames umí.

Já jsem hrozně ráda, že jsem se na její tvorbě mohla podílet, a doufám, že vy si čtení užijete stejně jako já její vznik. A že bude tak nádherná, jak si ji představuju. Protože OMG! Bude nádherná!

A pokud by vám jedna dávka podzimní Oly nestačila… pořiďte si ještě tu zimní! A ano, může to být Den po dni, jedinečný adventní kalendář, ale taky Vánoční kdože, cože?! Tahle novelka doprovázející její volně provázanou sérii Navždycky totiž vychází v knižní podobě s jedinečnými Olinými anotacemi a vpisky, které vás nechají nahlédnout do procesu tvorby i hlavy spisovatelky. A taky je to občas prostě jen sranda. Pro všechny fanoušky předchozích knih z Olaverse je Vánoční kdože, cože?! nutnost a já vám doporučuju neváhat a kupovat, i pokud máte původní e-knihu. Ty Oliny poznámky stojí za to!

Jak to vypadá s ostatními v redakci? S Bárou jsme se vystřídaly na dovolené, takže ta teď poklidně odpočívá s nohama nahoru (doufám!). Já si lebedím s novou Shelby Mahurin, což je moje velká oblíbenkyně a její Stínová nevěsta je temná podzimní upířina jedna radost. Tereza ladí korekturu Dvoření Bristol Keatsové, zatímco Iveta se ztrácí ve světě Wednesday Addamsové hned v několika seriálových kouskách od vystřihovacích oblékacích panenek po průvodce akademií Nikdyvíc. A Adéla tráví poslední srpnové dny s další Carissou Broadbent, konkrétně Dětmi padlých bohů, tedy dvojkou Války ztracených srdcí.

Mějte se nejlíp a čtěte!

Katka