A už je to tu zase. Když ráno vstávám, je ještě tma, kolem se válí mlha, že by se dala krájet, vzduch je studený, přes den se střídá sluníčko a déšť, teploty nad třicet někam zmizely – prostě moje nejoblíbenější část roku. A když se k tomu přidá pořádná bouřka, kdy si člověk může sednout do křesla a číst si, tetelím se blahem. A to samozřejmě není vše, pomalu, ale jistě se blíží knižní veletrh ve Frankfurtu a na obzoru už je vidět i HumbookFest, což jsou události, na které se člověk prostě nemůže netěšit. A když k tomu ještě přidáte nějakou čtivou a úžasnou knihu, je to prostě k nezaplacení.

Tyjo, tak už je zas pátek. A tyjo, tak už je zas podzim. Uf. Nejsem z toho šťastná, ani z toho, jak čas letí, ani z toho, že bude zas půl roku hnusně. Znáte to. Nicméně z čeho šťastná rozhodně jsem, jsou novinky od Alice Osemanové, které pro vás právě chystáme, a taky z toho, že budou hned tři, cha!

Prázdniny pomalu končí a pracovní vypětí v CooBoo stále nepolevuje. Pořád totiž chystáme k vydání předvánoční tituly.

Zdar a sílu, předně bych chtěla poděkovat všem statečným, kteří nám poslali rukopisy do CooBoo hledá talent. Není jich málo a jsem fakt strašně zvědavá, co všechno se z nich vyklube! 😊

Většina z vás si nejspíš užívá prázdnin a léta a třeba na Vánoce příliš nemyslí. Ale my v redakci jsme trochu napřed, protože právě teď chystáme knihy, které se na pultech knihkupectví objeví na podzim a právě před Vánoci.

Čusky čauky! Normálně, všimli jste si, že už je skoro srpen? Já vůbec nevím, kam zmizel červenec, ale chci vznést stížnosti proti tomuhle narychlenému běhu času, protože mi to nepřijde normální. Před chvilkou byl duben a teď tohleto, skandál!

Katka minulý týden psala o své návštěvě londýnského knižního veletrhu YALC, co všechno tam zažila a koho všechno potkala. (Délkou svého blogu jednoznačně trhla rekord a jen blázen by se ji snažil překonat.) Taky vás navnadila na několik knížek, které teprve plánujeme vydat a které mohla probírat přímo s jejich stvořiteli. (To jí závidím.) To ale byly knížky zahraniční, které u nás vycházejí v překladu. Ona vlastně většina knížek, které v CooBoo vycházejí, je překladová beletrie. Ale několikrát do roka vydáme taky nějaký český rukopis a já bych chtěla právě o jednom z nich dneska psát.

Zdravíčko, kubulíni! Tak jsem se úspěšně vrátila z londýnského knižního veletrhu YALC, který jsme spolu s humboočí Olou navštívily minulý týden o víkendu, abychom omrkly, jak se takový „HumbookFest“ dělá někde jinde, a setkaly se s několika z našich autorů.

Je začátek července a to neomylně znamená jediné – začaly letní prázdniny. A nikde to nepoznáte lépe než v ranním autobusu nebo metru na tvářích studentů. Během školního měli většinou krhavé ospalé oči, zírali do mobilů, pospávali, nepřítomně koukali do blba nebo poslouchali hudbu a bylo na nich vidět, že ze všeho nejradši by byli kdekoli jinde. Prostě všeobecný zmar. Zato teď?! Teď člověk žádné takové tváře nevidí, protože všichni studenti jsou doma a nejspíš v posteli a ani je nenapadne, aby se v půl sedmé ráno někam plahočili. Naštěstí mě do práce láká alespoň představa libovolného množství kafe zdarma a vyhlídka, že se pustím do čtení další knihy mé oblíbené autorské dvojice Jay Kristoff a Amie Kaufamnová.

A je to tady! Červenec! Válení u vody, spaní pod stanem, borůvkové knedlíky, buřty nad ohněm (za mě teda jedině s plnotučnou hořčicí), kofola, velký batoh na zádech, velká kupa knih ke čtení, letní lásky, komáří štípance… Nebo taky velké dálky a exotika, všechny možné dobroty s ostatními druhy hořčice, cesty vlakem, kdy jste rádi, že stojíte aspoň na jedné vlastní noze, hudební festivaly, kopce ke zdolání, drandění autem po evropských dálnicích se spuštěným okýnkem, kdy máte pocit, že vám svět leží u nohou, dokud nezkejsnete v nejbližší koloně. Zkrátka prázdniny, se vším, co si člověk může přát i co by raději vynechal. Doplňte mě prosím o svoje (ne)oblíbené zážitky. 😊