Michal svůj minulý blog věnoval HumbookFestu, psal téměř o všem, co se tam dělo – od jeho ranního příchodu až po bourání stánku. Téměř o všem, ale něco vynechal. Možná to udělal proto, aby mi prokázal službu a já jsem měla tenhle týden o čem psát, ale možná si taky uvědomil, že něco takového si zaslouží víc prostoru, ideálně samostatný blog. Na HumbookFestu totiž došlo k vyhlášení vítězného rukopisu naší soutěže, jejímž tématem letos bylo Na cestě létem.

Do soutěže tenhle rok přišlo víc než třicet rukopisů, což nás velice překvapilo. Ještě víc nás ale překvapila jejich úroveň. Za sebe musím říct, že se od loňského roku výrazně zvedla. Abychom rukopisy nehodnotili sami, přizvali jsme si do poroty vítězku naší první soutěže Júliu Matulovou, které v našem nakladatelství kromě vítězné Spící Beatrice vyšla letos další kniha, a to Deník průměrné zamilované blbky.

Ale abych vás zbytečně nenapínala. Nebylo to jednoduché, všechny tři rukopisy, které postoupily do finále, byly povedené a vyhovovaly zadanému tématu, nicméně u naší odborné poroty to letos vyhrál text U Jedné náušnice, který nám poslala Tereza Kučírková. Jedná se o příběh tří kamarádek, Matyldy, Karolíny a Sáry, které právě odmaturovaly a čeká je poslední společné léto, než se rozutečou každá na jinou školu. Kromě toho, že spolu na střední chodily do jedné třídy, všechny tři spojuje i láska k plavání a členství v plaveckém družstvu. Jen jedna z nich se ale bude moct zúčastnit důležitého závodu, který může předznamenat její budoucí kariéru – i když by o to samozřejmě stály všechny.

Jejich poslední společné léto se ponese v duchu hledání a sebepoznávání. Najdou lásku, přátelství, sebepřijetí i novou životní vášeň? Zůstanou jedna pro druhou oporou?

A proč vlastně rukopis nese název U Jedné náušnice? Všechny tři kamarádky s oblibou chodívají do stejnojmenné kavárny, kde si zákazníci můžou kromě výborné kávy dopřát i prohlídku stovek náušnic-solitérů, které někdo našel a vyvěsil. Majitelka kavárny takhle osamocené náušnice sbírá a věří, že se u ní v podniku jednou objeví někdo, kdo bude mít druhou do páru.

A teď ještě obligátní okénko z redakce. Já jsem se právě přesunula od práce na Převzetí Vojtěcha Záleského k dalšímu českému rukopisu, který se jmenuje Poslední člověk na planetě Zemi. Adéla louská dlouhý předlouhý Čas karmínu, Katka zase Dej tomu šanci a Michal začíná číst Šťastně až navěky?.