To máme ale krásný den! Teda aspoň tady v Praze, v pátek dopoledne. Slunce svítí, ptáčci cvrlikají, jarní květiny kvetou, ach! Teploměr teda nebyl dnes ráno až takový optimista, tak jsem si na procházku se psem raději ještě vzala čepici i rukavice a musím přiznat, že když proti nám běžela slečna jen v tričku s krátkým rukávem a v šortkách, poněkud mě to rozhodilo. Nu co, třeba byla minulý týden na dovolené někde na jihu a už ji přestalo bavit nosit spoustu oblečení, tak prostě dělá jaro, seč může.

A jaro se nám fakt už kvapem blíží, stejně jako se nám kvapem blíží největší knižní událost každého roku, totiž Svět knihy. Na holešovickém Výstavišti vypukne zhruba za dva měsíce a všichni úpěnlivě pracujeme na knihách, které na něm uvidíte jako žhavé novinky.

Jednou z nich bude i Národní opruzení od Karolíny Zoe Meixnerové. Tentokrát nečekejte non-fiction jako v případě Průvodce literární hysterií 19. století (Jste zvědaví, jak dopadl v Humbookawards? Já jsem napnutá jak kšandy! Dozvíme se to už příští pátek!). Národní opruzení vychází z Karolínina podcastu Národní opruzení – a pokud jste ho poslouchali, tak už víte, že to je fiktivní příběh, tj. beletrie. Představte si to asi tak, že autorka vzala reálné i fiktivní osobnosti z doby národního obrození, hodila je do nějakého kyblíčku, pořádně je protřepala, promíchala a vyklopila a pak čekala, jaký spolu sehrají příběh. Hranice mezi skutečností (o které se dočtete ve zmíněném Průvodci) a fikcí tu neexistují. Hrdinové proplouvají pražskými ulicemi, které dobře znáte, ale tyhle historky byste v nich stopro nečekali. Říkají věci, které už jste možná někde četli, ale přikládali jste jim úplně jiný význam.

Pokud jste sáhli po Průvodci jenom proto, abyste načerpali nějaké znalosti, které vám ve škole unikly (protože to třeba byla nudáááááá), a Národní opruzení rovnou zavrhujete s tím, že vás to dejme tomu k maturitě nijak neobohatí, tak zadržte koně! Všechny ty osobnosti si pravděpodobně vybavíte jako vážené pány a dámy, jejichž jména na vás shlížejí z názvů škol, divadel a městských parků, jejich tváře znáte jako busty nebo reliéfy z pamětních desek (nebo jako portréty z Průvodce, za což máte bod navíc). No – ale jsou to pořád ti vážní lidé, dávno dospělí a protřelí nelehkým životem. Ve škole jsme si je pěkně škatulkovali – tenhle byl první generace obrozenců, tahle patří do druhé, tenhle do třetí. Jenomže ono celé to obrození netrvalo dvě stě let, ono trvalo relativně krátkou dobu a lidé z jedné škatulky se mohli docela snadno setkat s těmi z jiné škatulky – jinými slovy se Božena Němcová v době, kdy okouzlovala pražské fešáky svou krásou i inteligencí, mohla setkat s Janem Nerudou, který měl ke svému legendárnímu plnovousu a zachmuřenému výrazu ještě daleko. Mladý Karel Havlíček zatápěl protřelému vlasteneckému matadorovi Josefu Kajetánu Tylovi a Sofie a Žofka Rottovy, pozdější slavné spisovatelky, tomu přihlížely jako nezbedné městské slečinky z lepší rodiny. Takže abych se vrátila k původní myšlence – při čtení Národního opruzení si můžete pěkně srovnat v hlavě, kdo, kdy a s kým (se mohl setkat, samozřejmě). A že vás už někdy napadlo, jak je smutné, že se tolik lidí tak strašně snažilo, aby čeština i česká literatura a kultura k něčemu byly, tolik se přitom nadřeli a pak sami pěkně blbě skončili (a nehynoucí slávy na stránkách čítanek se nikdy nedožili)? V Národním opruzení se možná dozvíte, proč tomu tak je. 😊

Čeká vás fakt slušná jízda! Můžete fandit týmu Havlíček, týmu Tyl nebo týmu Němcová, anebo třeba klidně všem třem dohromady. Úžasnou obálku připravila Adéla Stopka, a protože je to celé pěkné divadýlko, objevíte v ní i kus Národního divadla a spoustu schovaných narážek na to, co vás v příběhu čeká. Schválně, jestli je najdete všechny. 😊 Začít hledat můžete 8. května.

A nakonec tady mám ještě jednu pozvánku. Zítra (tj. v sobotu 18. března) se v multimediálním sále Městského muzea v Hořicích koná od 16 hodin křest a autogramiáda Zvonkohry od Elišky Václavíkové. Pokud bydlíte někde poblíž a/nebo vás baví nevšední knižní zážitky, tak určitě dorazte!

Zajímá vás, co čteme? Katka louská poslední korekturu Jsme nevyhnutelní, Iveta čte Zmrzlinářky od Jennifer Dugan a Michal se dojímá u poslední knihy od vaší milované Kiery Cassové.

Mějte se krásně a taky hodně čtěte!

Adéla