Tedy – pokud svátek zamilovaných slavíte. Já ho zas až tak moc nemusím – jestli mě chce někdo oblažovat hromadou květin a čokolády, může to být klidně v náhodné úterý v březnu, roztomilé dárečky a horoucí vyznání přijímám ochotně téměř kdykoli, a pokud mě má někdo doopravdy tak strašně rád, určitě bude vědět, že mnohem víc než pralinkami v červeném nebo růžovém obalu mi podlomí kolena dobrým sýrem. Ano, zvládnu i Coeur Neufchâtel, jestli ta symbolika musí být, ale upřednostňuju kozí váleček s bílou plísní, tak vyzrálý, že má vlastní osobnost a můžu s ním vést duchaplnou konverzaci, děkuju velmi pěkně. Jestli to máte podobně, pojďme prosím založit nějaký klub nebo tak něco. 😊

Nicméně, abych nebyla jenom škarohlíd – vlastně se mi dost líbí „tradiční“ anglosaské pojetí Valentýna, kdy člověk říká, že je má rád, nejen svým (potenciálním) romantickým partnerům, ale taky všem ostatním důležitým osobám ve svém životě – sourozencům, rodičům, kamarádům (i těm čtyřnohým!). Proto bych na jejich počest chtěla připomenout některé naše skvělé knihy, kde kvete i jiná než romantická láska. Nemáme jich zase tolik a některé z nich budou pěkný blast from the past. 😊

Přátelství, které mnohdy může být trvalejší než leckterý romantický vztah, je úžasně vykresleno v Krycím jménu Verity nebo v 14-14. Pokud už máte tyhle naše léty prověřené knihy přečtené, tak z těch novějších byste určitě neměli minout Havraní spolek, kde klučičí kamarádství hraje důležitou roli (a navíc má knížka pěknou ořízečku, a hlavně už i druhý díl, Zloděje snů, vřele doporučuju!). Přátelství (a taky girlpower) je svým způsobem hnacím motorem Nočních ptáčat (s nejvíc boží obálkou minulého roku, to mi nikdo nevymluví). No a pak je tu taky Karel Havlíček Borovský, který v Národním opruzení kromě milostných eskapád pěstuje přátelské vztahy doslova až za hrob.

Silné vztahy mezi sourozenci a obecně rodinnými příslušníky se pěstují v Dám ti slunce, které nedávno zmiňovala Tereza, nebo ve Wing Jonesové a v Lásce a štěstí. O nejrůznějších vztazích v rodině i mezi přáteli se dočtete ve Zvonkohře a v Čajové bouři, nebo v sérii Aurora od Jaye Kristoffa a Amie Kaufman se zas dozvíte, jaká síla tkví ve „vybrané rodině“, když ta původní úplně moc neklape. Když už jsme u Jaye, nesmím zapomenout na Říši upíra, kde je jednou z hlavních linek vztah Gabriela a Dior (pokud nevíte, tak si to přečtěte, nechci spoilovat). Sílu rodinných vztahů, přátelství a celé komunity prozkoumává i Ohnivcova dcera.

A pak taky nesmím zapomenout na lásku, kvůli které tady všichni jsme: lásku ke knihám a k příběhům! Neváhejte se začíst do Všech stránek Amelie, kde je hlavní hrdinka opravdu megačtenářka a v příběhu se vyskytuje i jedno zvláštní (a samozřejmě úplně boží) knihkupectví, do Stránek světa, skvělého a naprosto neobvyklého knižního fantasy dobrodružství, nebo do Slovodějek, kde slova (a potažmo knihy) mají moc a kde je ta nejúžasnější knihovna, o které by se vám mohlo snít.

Můj výčet určitě není kompletní, tak budu moc ráda, když přidáte svoje vlastní tipy. 😊

Mějte se krásně, užijte si Valentýna podle svého a hodně čtěte!

Adéla

PS: Počítá se knižní crush jako romantická láska? Moji kamarádku by to zajímalo…