Mám takový protivný zvyk, že ráno většinou vstávám po páté, což Katku přivádí k šílenství a málem při této informaci omdlívá – nicméně má to to výhodu, že si můžu v klidu přečíst všechny vaše dotazy, které nám posíláte. A poslední dobou se množí ty, které souvisí třeba s koronavirem. Takže abych nepsal každému zvlášť, pokusím se na ně odpovědět v tomto blogu. (A abych nezapomněl na meteorologické okénko – někde je hezky, někde je zataženo, teploty se pohybují od -3 do +20.)

Čusky čauky, máme tu pátek, takže i další blogísek. Klimatické otázky tentokrát pominu, protože se v poslední době tak nějak elegantně střídáme s nemocemi a home officy, že se v kanceláři zas tolik nepotkáváme, takže Michal se nevaří a já nemrznu. Nicméně zprávy z kanceláře mám – dostali jsme nové knihovny!

Řekněme si to otevřeně, letošní zima stojí za houby. (Prostor pro pár tradičních vět o tom, jak to Katce s Adélou vůbec nevadí, neb mají rády svoje teplíčko. A jak Michal výchovně skuhrá, že nebude v létě dost vody, asi aby si mohl napustit bazén, až bude zase v 25 stupních umírat horkem…) Takže pokud jde o mě, už by se klidně mohla přestat o něco pokoušet a pustit ke slovu jaro.

Milé čtenářky, milí čtenáři, 
jako každý rok jsme si pro vás přichystali ediční plán, kopec nových knih a příběhů, které
 pro vás chystáme. Letošní edičák je ale speciální tím, že je tentokrát jen na půl roku. Má
 to jeden prostý důvod – chceme vám ty chystané knížky trochu dávkovat. A taky vás nezahltit hned vším, co se u nás v redakci chystá. A víte co? Rok 2020 bude zase plný těch
 nejlepších knih, tomu věřte!

Čauky mňauky! Stejně jako Michal mám opravdu (ale opravdu) ráda zimu, ale tu pořádnou, kdy mrzne, až praští, všechen nepořádek venku je pokrytý třpytivým prašánkem… a dá se lyžovat… a bruslit… a sáňkovat… a vůbec. No, tak takováhle krása letos není, na jižní Moravě opadávají ze stromů poslední přezrálé meruňky, čemuž se upřímně divím a sleduju to prazvláštní nezimní počasí z tepla domova se zlomenou nohou a místo ježdění na lyžích jezdím po obýváku na kancelářské židli s kolečky, mávám u toho berlemi a křičím „Na Bělehrad!“.

Já vím, že mluvit o letošním lednu a únoru, kdy se střídají teplé dny s ještě teplejšími, odfoukávají nás podivné větry a na jižní Moravě právě vrcholí sklizeň meruněk, jako o zimě vyžaduje jistou dávku optimismu, ale já mám prostě zimu rád.

Čusky čauky, vítejte u pravidelné páteční dávky emocí! Taky máte pocit, že ten leden utekl daleko rychleji, než by bylo slušné a záhodné? Já jsem tedy ani nemrkla a je fuč. Tak si říkám, že už je to jedno a můžu to jmelí doma na dveřích nechat viset až do Velikonoc, když už jsem nestihla byt odvánočnit v lednu. No že jo?

Dobrému dystopickému románu neumíte říct ne? My taky! A o tomhle jménem Prokletý rok ještě hodně uslyšíme...

Mám pocit, že je to sotva pár dní, co jsem topil kapra a zdobil stromeček, ale kalendář mi hlásí, že už je skoro konec ledna. A já trochu propadám beznaději, když vidím, jak všichni kolem mě čtou....

Young adult knížky jsou boží, to víme. Knižní influenceři nám přinášejí kvanta inspirace, to víme taky. Tak teď dejte vědět světu, co a kdo byli podle vás ti nejlepší z nejlepších roku 2019 v HumbookAwards. A vyhrajte díky tomu skvělé výhry (třeba LEGO Stranger Things a haldu knížek!!!!)