Letos na mě vyšel náš poslední, vánoční blog. Vánoce už jsou doopravdy za dveřmi – jen dva dny a přijde Ježíšek! Myslet na něco jiného už moc nejde, všichni buď na poslední chvíli shánějí dárky, dělají saláty, dopékají poslední druhy cukroví, nebo jsou už s přípravami hotoví a koukají na filmy, čtou pohádky a tajně chodí jíst perníčky, aby s příběhy nasáli tu pravou chuť Vánoc.

My v CooBoo patříme do té druhé skupiny, v práci máme vše hotové, korektury přečtené a už se jen v klidu vracíme ke knížkám, které vám zaručeně vykouzlí tu vánoční náladu. Za všechny bych letos doporučila Dvanáct dní Dashe & Lily, pokračování Knihy přání, protože romantika, předvánoční Manhattan a nějaká ta horká čokoláda je přesně ten správný sváteční mix! 

Ale než se s vámi rozloučím s přáním krásných Vánoc, chtěla bych vám představit jednu kouzelnou knihu, která vyjde příští rok na jaře, a jmenuje se Okouzlení, pochází z pera F. T. Lukense (možná si pamatujete na titul Šťastně až na věky?) Okouzlení je samostatná kniha, na předešlou nijak nenavazuje – leda snad ve feel good atmosféře, kterou umí F. T. Lukens skvěle navodit. Děj se odehrává v magickém světě a pojednává o klukovi, který kouzlit neumí, ale moc by si přál patřit do magického světa. Vlastně je to celé o tom, jaké to je, být trochu jiný a chtít někam zapadnout. Ten kluk – Edison – se uchází o práci u mocné a vzdorovité čarodějky Antonie Čarovné. A má z ní pořádně nahnáno, protože jak by se mohl stát jejím učněm, když neovládá magii. Naštěstí ale vynalezl přístroj na odhalování magických energetických linií, díky čemuž je nakonec přijat. Později se seznámí i se Sluncem, nabručenou a znepokojivě pěknou pomocnou silou Antoniiny hlavní magické konkurence. No a pak se to celé zamotá, Kouzelnické konsorcium se dozví o jeho nelegálním přístroji, jejich mentoři zmizí a on a Slunce musí začít spolupracovat, aby se z té šlamastyky dostali. A ještě se u toho stihnou do sebe samozřejmě zamilovat. Knížka má vážně spád, skvěle se čte, a co není v YA světě tolik vidět – je fakt vtipná… 

Tak šťastné a kouzelné a ať najdete pod stromečkem všechny knihy, které jste si přáli… Anebo možná nepřáli, protože, jak říká Brumbál: „Ponožek člověk nikdy nemá dost. Zas máme za sebou další Vánoce a já jsem nedostal ani jedny. Všichni mi pořád dávají jen samé knížky.“ 

Bára