Pánové snad odpustí, že budu generalizovat holčičí pohled na věc – ale vsadím se, že většina z nás aspoň na chvíli chtěla být princeznou. Šatičky, botičky, plesíčky, služebnictvo, aby člověk nemusel hnout prstem a hrozně pohodlný život… (Čím jsem starší, tak bych se teda radši vzdala těch společenských akcí ve prospěch služebnictva, co by za mě uklízelo, pralo a žehlilo a odepisovalo na maily, ale to už je jiná pohádka.)

Eleanor z nové contempo romanťárny Náhodou od Petry Martiškové, kterou chystáme na začátek října, je taková novodobá princezna. Žije v Torontu, pochází z velmi bohaté a významné rodiny a dům, ve kterém s rodiči bydlí, se bez mrknutí oka dal označit za zámek. Nouzí rozhodně netrpí, všichni ji obskakují, nemusela by ani hnout prstem, chce se od ní, aby hlavně neudělala nějaký skandál a ukazovala se na společenských akcích… No a to je právě ten problém, protože Eleanor si doma připadá jako ve zlaté kleci. Celý život měla soukromé učitele a rodiče o tom, že by nastoupila na univerzitu, nechtějí nejdřív ani slyšet. Ona je však neoblomná, protože by opravdu ráda prožívala to samé, co jiní, obyčejní lidé v jejím věku: randíčka, kamarády, studentský život se vším všudy. A jelikož je paličatá a velmi urputná (asi po babičce, což je moje oblíbená vedlejší postava tohohle příběhu, dost mi připomíná babičku s Jak se zbavit hraběte v deseti týdnech, která je fakt řízek), nakonec se najde kompromisní řešení: ke studiu se zapíše, ale jen na obor, který její rodiče považují za vhodný pro takovou mladou dámu (kriminologie to bohužel není), místo na koleji bude bydlet doma a do kampusu bude každý den dojíždět a s ní i její ochranka.

V tu chvíli do jejího života přichází Nathan – na první pohled namyšlený floutek, který vyvedl nějakou příšernou pitomost, kvůli které ho podmínečně vyhodili z univerzitního basketbalového týmu, ačkoli byl na nejlepší cestě stát se profesionálním hráčem. Kromě toho mu taky hrozily veřejně prospěšné práce, ale díky známostem zasáhl Elenin otec, shodou okolností bývalý hráč basketbalu, a nabídl mu dohodu: nastěhuje se k nim domů i se svou sestrou, bude tam moct v soukromé tělocvičně trénovat, dokud se nebude moct vrátit zpátky do týmu, a mezitím bude dávat pozor na Elenu, aby se jí po vykročení mezi „normální lidi“ něco nestalo – tedy aby ji nikdo neotravoval jenom proto, že její rodina je slavná, aby ji nefotili paparazzi a podobně. Nathanovi se do toho popravdě moc nechce, Elena mu přijde jako nesympatická nafrněná princeznička, ale je to pro něj vlastně jediná šance, jak zůstat se svou mladší sestrou a zajistit jí pohodlný domov – nemají totiž ani jednoho z rodičů a v posledních letech se o ni staral docela sám. Nutno říct, že ani Elena nejásá – nezná ani zdaleka všechny podrobnosti Nathanova příběhu ani pravidla hry, která si dohodl s jejím otcem, a představa, že s nimi doma bude pobývat nějaký pochybný týpek, který provedl bůhvíco, a který se jí navíc ve škole podezřele lepí na paty, ji fakt nenadchává.

No ale víte, jak to chodí… Jestli je vaše oblíbená romantická linka hate to love, tak si Náhodou rozhodně nesmíte nechat ujít. Stejně tak pokud ke správnému romantickému dojáku tak trochu potřebujete i vánoční atmosféru, která v příběhu taky má své místo. Petra Martišková u nás sice vydala obsidiánovou fantasy sérii, ale pokud nevíte, je to především ostřílená autorka contempo romanťáren. Ty dosud bohužel nevycházely v CooBoo, takže jsem o to víc ráda, že Náhodou je první vlaštovka, a hned s boží obálkou od Báry Žižkové.

A jelikož jsem tady už zmínila Tajemství obsidiánu, které se odehrává na mnoha velmi zajímavých místech v Česku, a prázdniny se nezadržitelně chýlí ke konci (fňuk), poprosila jsem Petru, jestli by pro vás nesepsala takového malého cestovního průvodce právě podle téhle série, který se vám může hodit, pokud budete přemýšlet, co s načatým létem, rádi vymetáte památky nebo tajuplná místa a už se třeba nestihnete vydat někam do zahraničí. A pokud to nestihnete do konce srpna, vůbec to nevadí, protože vám tahle hezká místa nikam neutečou a vyrazit se tam dost dobře dá i na podzim.

V prvním díle se Anna s Damienem při svém pátrání za obsidiánovým zrcadlem vydají do Třeboně, na zámku se jim podaří najít ještě neobjevený poklad. Prohlídka zámku určitě stojí za to, i když žádný neobjevený poklad tu už asi nemají. Když je člověk v Třeboni, tak by měl určitě ochutnat kapří hranolky, které mají snad v úplně každé restauraci. Skvělá je Krčma u Kellyho, kde výborně vaří, a zatímco člověk čeká na jídlo, může si prohlížet dekorace, které jako by vypadly z dobové alchymistické dílny.

Další kroky Damiena a Anny vedly na zámek v Českém Krumlově, kde doufali, že najdou zrcadlo. Podle některých odborníků na stěně Maškarního sálu má jedna z postav údajně držet v ruce obsidiánové zrcadlo. My jsme hledali s celou skupinou návštěvníků i průvodci, ale nenašli jsme. J 

Při toulkách za alchymisty a obsidiánovým zrcadlem se Damien s Annou dostali také na Karlštejn, kde je cestou na hrad skoro povinnost ochutnat místní koláče z obchůdku v podhradí a zhruba uprostřed stoupání je v jednom dvoře miniaturní alchymistická dílna, která se v knížce také objevila, stejně jako sousední muzeum betlémů. 

Další kroky Anny, Damiena a ostatních vedly na Kost, kde jsou vtipní průvodci a kde vznikla scéna z třetího dílu, kdy Anna žárlí na bývalé přítelkyně Damiena.  

Moje oblíbená scéna je pak z Kounovských kamenných řad, kdy vlastně vyjde najevo, že je celé poskládal Cedrik, když byl naštvaný. Tohle místo stojí za vidění už jen proto, že je tady úžasná pozitivní energie.

Závěrečná scéna se odehrává na místě s názvem Kamenný strom života. Inspiraci pro tohle místo jsem našla nedaleko Rumburku, v Dymníku je místo se stejným názvem, i když není nijak historické, vzniklo v letech 2003 a 2004 a určitě stojí za vidění, a když člověka už zajímavé upořádání kamenných sloupů do tvaru hvězdy omrzí a bude se nudit, pak hned vedle je fotbalgolf. J

A na jaké další knihy se od nás už v docela blízké budoucnosti můžete těšit? Iveta odlétla na dovolenou, takže doufám, že čte jídelní lístek nějaké příjemné restaurace, Katka louská Spřízněné duše, Michal se dojímá u pokračování Vánočních prázdnin, které vyjde česky jako Láska je... a já jsem zaťala drápy do Doteku temnoty od Scarlett St. Clair.

Mějte se krásně, užívejte léta, cestujte a pěkně při tom čtete!

Adéla