Doufám, že si užíváte léto stejně jako já, protože tenhle rok to vyšlo ideálně – déšť, chladná rána a sem tam horký den (tak snad mi to víkend nezkazí). A zatímco Katka ještě od zimy nevypnula topení, pro mě je tohle léto naprosto ideální pro čtení – knížku si beru na koupaliště, večer, když za oknem šumí déšť, i během odpoledne, kdy se raději přisunu blíž k rozpálenému grilu.

A jak se mi tak skvěle čte, vrátil jsem se ke knihám, které jsem buď měl v ruce dávno na škole, nebo jsem se jim úspěšně vyhnul, i když jsem je číst měl. Asi tušíte, že mluvím o takzvané klasice. Což je mimochodem trochu zavádějící název, protože mně osobně evokuje cosi nudného, zaprášeného a vhodného akorát tak na poličku v obýváku, kde se člověk chlubí, jak je sečtělý. Ale musím říct, že některé z knih, které už dávno patří do literárního kánonu, jsou opravdu skvělé. A zvlášť v případě, kdy jsou moderně přeložené a vy se nemusíte prokousávat přechodníky a ve slovníku lovit, co to které podivné slovo znamená. A právě proto – jak už určitě víte – vydáváme edici CooBoo Classics. A já pro vás mám tip, jestliže musíte něco přečíst do školy, ale zároveň chcete, aby to rychle utíkalo a skvěle se to louskalo.

A tím zázrakem je Obraz Doriana Graye od Oscara Wildea (v novém a čtivém překladu Petra Eliáše). Jedná se o autorovu jedinou rozsáhlejší prózu a určitě stojí za přečtení. Když sedí modelem pro portrét, vysloví mladík Dorian přání, aby byl věčně mladý a nikdy nestárnul. Což se mu splní, i po dvaceti letech vypadá stále na osmnáct – a je úplně jedno, kolik toho vypil, kolika ženám zlomil srdce nebo „kolik mladých mužů přivedl do neštěstí“. Místo něj stárne jeho portrét a bere na sebe i všechny Dorianovy morální prohřešky. Sám Wilde byl pozoruhodnou osobností – někdejší vyšší kruhy oslňoval svou fenomenální pamětí i všetečnými vtípky, provokoval, že je socialista, naznačoval, že je homosexuál, vysmíval se tradiční morálce i náboženství. Ale byl vyhledávaným hostem večírků, ironickým glosátorem a autorem úspěšných divadelních her. Ovšem tento bohémský život byl rázně utnut roku 1895, kdy byl Wilde zatčen a (i na základě románu Obraz Doriana Graye) odsouzen ke dvěma letům nucených prací a vězení za zločin proti mravopočestnosti. A co se za tímhle zvláštním souslovím skrývá? Wilde byl gay a některé jeho románky a vztahy se dostaly na veřejnost – a homosexualita přestala být ve Velké Británii trestná až v roce 1967!!! Tady vidíte, že témata, která rezonují dnešní společností, se v knihách objevovala a řešila již před 130 lety. Čili „klasika“ je stále aktuální. Kniha vychází 31. srpna a určitě si ji přečtěte – je čtivá, skvěle napsaná, stále aktuální a krátká. 😉

A abyste se měli na co těšit – na podzim v této edici vydáme Vánoční příběhy od Charlese Dickense, které obsahují Vánoční koledu, Cvrčka u krbu a další.

Mějte se skvěle, užijte si prázdniny a hodně čtěte.

Michal

VÍKENDOVKA! Čtěte klasiku? Má podle vás ještě co nabídnout? Nebo je to jenom nuda, kterou vás otravují ve škole?

Napište nám svou odpověď do komentářů. Čas máte do neděle, my poté vybereme jednoho z vás, který si bude moci přát knížku z CooBoo dle vlastního výběru.