Zdravíčko vespolek! To léto jsme už asi definitivně odpískali, co? No nic, jdu se zabalit do svetrů a hibernovat, než přijdou aspoň Vánoce, dřív mě nebuďte. To je totiž hlavní problém, který mám s podzimním pochmurným počasím: chce se mi spát. Ale jakože pořád. A to člověka hrozně brzdí v žití! Nicméně, konec meteorologického okénka, mám tu dneska hned TŘI knihy, o kterých vám potřebuju říct, tak se prosím vás připravte.

Chtěla bych předem říct, že české knížky moc nedělám. Je to za mě daleko náročnější práce než dělat nějakou překladovku, protože tu spolu s autorem můžete do příběhu daleko víc vrtat, přestavovat ho, upravovat, hlídat věci, vymýšlet vizuály… Což je sice zábava a člověku pod rukama vzniká komplet nové dílo od A do Z, ale taky to fakt bere kapacitu dělat cokoli jiného. Takže jsem si přirozeně řekla, že když už, tak budu dělat na třech českých knížkách najednou, žejo.

Nebudu lhát, letošní léto díky tomu bylo extra zábavné. Ale ty tři kousky, které vznikly, jsou naprosto boží, všechno to stálo za to a já už se nemůžu dočkat, až je budu mít v rukách. A jsou tak odlišné, jak jen můžou být, takže jsem to aspoň měla pestré. Jdeme na to!

Jako první z nich vyjde už 5. října novinka od báječné Jany Kvičerové, která si svoje nové Pouto zimní noci napsala i ilustrovala, stejně jako to bylo u předchozího Bookshire. Takže já jen smekám klobouček, protože postarat se o svou knížku takhle komplet, to je next level. Pouto zimní noci je vánoční příběh… tak trochu. Každopádně se odehrává v Soulu, kde hlavní hrdinka, Češka Hana, studuje na univerzitě. Už se těší na předvánoční atmošku se svou nejlepší kamarádkou Borou, když tu se jí na trhu stane taková náhodička – srazí se s týpkem v tmavém kabátu. A to odstartuje nečekaný příval událostí. Ten týpek je totiž jeoseung saja, smrťák, a mezi ním a Hanou se rozvine spojení červenou nití osudu, navíc zkomplikované hned sedmi uzly. A jestli si chtějí ti dva dál pokračovat ve svém (ne)životě, budou muset zjistit, proč mezi sebou ono pouto mají, co to znamená a jak se ho zbavit.

Pouto mě hrozně bavilo, protože jestli něco můžu, jsou to Vánoce. Vánoce v Soulu jsou něco, co jsem ještě nečetla, ta atmosféra je zase trošku jiná než česká klasika nebo americká světýlka. A taky mě hrozně bavil příběh prodchnutý asijskou mytologií, který je trochu duchařina, trochu fantasy, trochu romanťárna se spoustou banteru. A třešnička, kterou je tenhle dort završen, je pak vizuální slovníček v zadní části knihy, který je ale naprosto boží a vysvětluje všechny ty korejské pojmy, kterými je příběh propletený – i s obrazovým doprovodem.

Druhé podzimní knižní miminko je z naprosto jiného soudku. Kousek tebe vás na sítích jistě neminul. Hokejová romantika, tak trochu heavy contempo, od Oly Nofreeusernames a Míši Dopitové, která je navíc taky multifunkční a celé si to ilustrovala… tohle bude rozhodně pecka. Připravte se na celobarevnou nádheru, kde jsou tedy tentokrát kromě klasických chatů a memeček (miluju, made by Ola) taky celostránkové jakobyoverlaye. A Míša se fakt překonala. A obě holky se překonaly s tím příběhem. Kennedy a Nate si řeší každý svou řádnou kupu problémů a taky jim v cestě stojí pracovní smlouva, která jakékoli techtle mechtle mezi nimi naprosto zapovídá. Ale je to k sobě stejně táhne, i když on se chová trochu jako debil a ona absolutně netuší, kde jí hlava stojí. Těšte se na bolestivé touženíčko toužení, ale hlavně, což je moje oblíbená stránka téhle knihy, na dokonalou bandu vedlejších postav.

Autorkám se totiž povedlo seskládat strašně dynamicky fungující hokejovou „rodinu“, kde si nikdo nic nedaruje, ale všichni se vzájemně podrží, a taky ten nejbožejší sesterský vztah, na který jsem v poslední době narazila. A i když je to dost často vážné, stejně často se taky zasmějete, nebojte se depky, ve které byste se utopili, to vůbec. Humor, i když často černý, zachraňuje každou situaci. Tahle knížka je vyňuňaná po všech stránkách, rozhodně ji budete chtít vlastnit fyzicky, a já holkám smekám klobouček (dneska už podruhé), protože na tom procedily ale hromadu krve a potu (možná i slz, co já vím!). Vychází 12. října, ale jestli neshoří svět, bude už na HumbookFestu!

No a třetí, neméně božský kousek, má na starosti moje oblíbená Katka Šardická, kterou jsme si takhle trošku vypůjčili (máváme do Fragmentu a děkujeme!). To jsme totiž tak jednou bádaly, kdo by mohl napsat letošní adventní kalendář… až nás to osvítilo. Jasně, Šardická je taková podzimní, ale ono by se to trošku dark čarodějno dalo namontovat i na ty Vánoce. No a Katka to měla vymyšlené asi tak během deseti minut a to, co z jejího prvotního nápadu vzniklo, naprosto naplňuje moji duši a bude to po zbytek roku mou osobností. Půlnoční krámek zázraků je cozy a pochmurný a seversky ledový a plný horkých nápojů a rituálků a rozkošných i méně rozkošných familiárů a potrhlých příbuzných i napjatých rodinných vztahů a samozřejmě nějakého toho srdcebolu a zamilovaného pomrkávání. Čarodějnice + Vánoce (oukej, Jule, ale víte jak) = VSL a já nepochybuju o tom, že si těchhle 24 kapitol ze života Hesper Hexwoodové užijete úplně stejně jako já.

U advenťáku vždycky hodně záleží i na tom, jak vypadá, a my jsme, jako již tradičně, přizvali i skvělou Adélu Stopku, která tomu propůjčila svůj nezaměnitelný rukopis a spojila nám jmelí s pijavicemi a krví nemrtvých v dokonalý atmosférický koktejl plný grimoárů a kouzlíček a miniaturních kresbiček, díky kterým to celé ožívá. I tady se cedilo a trpělo, ale výsledek je opět dechberoucí. A jsem zvědavá, kolik z vás fakt vydrží a bude číst hezky den po dni před Vánoci, dejte vědět. Opět vychází 12. 10., ale pokud nás nesežere nicota, bude už na HumbookFestu.

Tak! Udělejte mi prosím vás radost a tyhle tři si kupte, protože jsou nádherný a budou vás bavit, slibuju! A můžete si je na HumbookFestu nechat samozřejmě podepsat. A já vám chtěla ještě prozradit, co v redakci čteme, ale tenhle blog už je tak nejdelší na světě a mladí lidi už prý dlouhé texty nečtou, tak vám jen zamávám, posílám zlatou hvězdičku každému, kdo dočetl až sem, a mějte se přenádherně!

Katka