Můžete mi prosimvás někdo nějak vysvětlit, proč se zrušilo léto a venku je chladněji než leckdy na Vánoce??? To jsme si teda nedomluvili, jo!

Chápu, že existujou lidi, kteří se celé léto těší, až nastane sweater weather a budou si moct smočit sosák ve voňavých teplých pitíčkách se skořicí, ale tohle už je fakt skoro prosinec, a na to je podle mě vážně dost času. Chci říct, ještě pořádně ani nebyly dýně, a už by nám někdo cpal soby a vločky?

No nic, konec meteorologického stěžovacího okénka, uvařila jsem si konvici čaje a budu vám vyprávět o Učednici Zloducha, pokračování Asistentky Zloducha, které si chcete rozhodně přečíst. Pokud jste si ještě nesmlsli na prvním dílu, tak bych vám rovnou doporučila začít, abyste to stihli, než vyjde druhý, a taky byste se asi úplně neměli koukat na následující řádky, pokud nechcete spoilery.

Evie Sageová se už dobře sžila se svou pracovní náplní, useknuté hlavy houpající se ve vstupní síni už s ní ani nehnou a ještě se ráda zasadí o to, aby k nim nějaká přibyla. Její šéf Zloduch pomalu ani nemůže věřit vlastním očím, jak prohnaná osoba se z téhle milé a křehce vyhlížející dívky vyklubala. Jenže Zloduch je v tomhle příběhu vlastně kladný hrdina, takže ví, že ženy, zvlášť ty jemně vypadající, vskutku není radno podceňovat. Na rozdíl od místního krále, který sice dokázal Zloducha podlým způsobem zajmout, ale s ženskou silou, která by mohla přispěchat na jeho záchranu, jaksi nepočítal. Což se mu samozřejmě šeredně nevyplatilo, jak už to v moderních pohádkách bývá. Víc už vám vykládat nemůžu, abyste se takhle dopředu nedozvěděli příliš, ale vězte, že kromě podlých plánů, draků a boje o moc taky dojde na dodržování pracovních předpisů, bezpečnost práce a spoustu dalších věcí, na které bedlivým okem dohlíží oddělení lidských i nelidských zdrojů. Samozřejmě nebudete ochuzeni ani o žabí komentáře na tabulkách.

Dost jsem přemýšlela o tom, jestli tenhle blog nepojmenovat spíš „Nejpomalejší slowburn na světě“, což by přesně vystihovalo podstatu romantické linky v téhle knize – celou dobu jsem hrdinům držela palce, aby si to už ale taky sakra konečně aspoň řekli, ale jak jsou podlí a svým způsobem temní, tak jsou taky nejvíc nynynky a opatrní. Jako by se báli, aby se ta kouzelná jiskra nevytratila… (A pak taky samozřejmě není úplně stopro jasné, jestli vztah mezi šéfem a jeho podřízenou náhodou neodporuje nějakým předpisům, že…)

Pokud jste stejně jako já kancelářská krysa, co by raději projížděla na bujném oři s havraní hřívou temným lesem, elegantně u toho kosila sveřepé nepřátele a popíjela magické lektvary, z nichž se line tajuplný třpytivý dým, ale místo toho se můžete tak maximálně projet na otáčecí židli do kuchyňky ke kávovaru, nebo výtahem do jiného patra, a okopírovat si přitom, ehm, třeba svůj evidenční list důchodového pojištění, nebo tak něco, určitě se vám bude Učednice Zloducha líbit a parádně se při čtení pobavíte. Já jsem pravidelně padala pod stůl a kolegyně z redakce jsem neustále spamovala těmi nejpovedenějšími citáty. Až kniha vyjde, moc ráda bych věděla, který bude zrovna váš oblíbený. Učednice Zloducha v překladu Magdy Stárkové vychází 10. listopadu.

Tereza se momentálně pilně probírá rukopisy, které jste nám zaslali do kubulínské soutěže, Katka čte Zvrácenou lásku, třetí díl contempo série od Stacey Marie Brown, Bára louská Mrazení a Iveta Teorii snění.

Mějte se krásně, neumrzněte a čtěte!

Adéla