Musím říct, že posledních několik týdnů bylo docela náročných. A tentokrát to nebylo jen tím, že bych měl na stole hromadu korektur a redakcí, které na mě křičí, ať je rychle udělám a že nestíhám. A pak se začnou nenápadně přesouvat na Katčin stůl. Ten pravý důvod byl, že jsem vyrazil na dovolenou do Itálie, kde jsem samozřejmě navštěvoval všechna knihkupectví, která mi přišla do cesty. A musím říct, že se v Čechách rozhodně nemáme za co stydět, protože YA produkce je myslím u nás mnohem bohatší – hlavně co se týče překladů.

A když jsem se vrátil zpátky do Čech, bylo to tak akorát, abych vyhodil doma kufr a letěl na Svět knihy. A musím říct, že letos jsem si ho opravdu užil. Nevím, jak se líbil vám, ale já jsem byl nadšený z prostor, kdy se jednotlivá nakladatelství a akce rozprostřely do různých hal, stanů, stánků a pódií, kdy se všichni nemačkali ve dvou vydýchaných halách, kdy se čtenáři procházeli po celém areálu, povídali si, četli, popíjeli a pojídali… a mezitím si plnili tašky novými knižními i neknižními úlovky. Celé to připomínalo festival, kdy si všichni užívají, že se mohou věnovat tomu, co mají opravdu rádi. Samozřejmě na škodu nebylo ani to, že většinou svítilo sluníčko a celkově to bylo moc příjemné. A skvělý byl i doprovodný program, spousta přednášek, diskuzí, čtení, autogramiád atd. Takže mi v neděli bylo dost líto, když se ve čtyři hodiny zavřely brány a my jsme začali sloupávat cenovky a rovnat neprodané knihy na palety. A tentokrát to bylo rekordně rychlé, protože co si budeme namlouvat, rovnat knihy na palety je výrazně rychlejší než je řadit do polic a kochat se tím, jak skvěle vypadají, protože spoustu z nich držíte v rukou poprvé. Pak samozřejmě nastala nejtěžší práce – všechny ty úžasné knihy, které jsem si nakoupil, nějak nenápadně propašovat domů, zařadit je do knihovny a pak se tvářit, že ty tady přeci jsou už dávno a že je mám minimálně několik let (a když kdosi poznamená, že vyšly teprve letos, tak se tvářit, že prostě nic neslyšíte a nevidíte). A co vy, co se vám na Světě knihy líbilo nejvíce? A kolik knih jste nakoupili?

Ale samozřejmě jsem jenom nejedl italskou zmrzlinu a nepašoval domů knihy. Pustil jsem se také do nové sci-fi Radka Starého Odkaz lidské rasy, která navazuje na Odkaz lidské mysli. Tentokrát Eled a Drey nečelí jenom Pustinám a dalšímu arbitrovi, ale i podivnému smrtícímu plynu, který ve spojitosti se skárou (nemocí, která trápí většinu lidí) produkuje chodící nestvůry. A aby toho nebylo málo, Gorové prolomili lidskou obranu a rychle se šíří po celé planetě – a hrozí, že ji zničí. Jak se k tomu oba hrdinové postaví? Jsou arbitrové skutečně ti, kdo dokážou zachránit lidstvo? Nebo snad mají vlastní plány? A co sledovala Moly svou zradou, která stála život miliony lidí? Pokud se těšíte na další skvělou autorovu knihu, dočkáte se na konci července.

Užijte si víkend a hodně čtěte!

Michal