V Říši upíra

Víkendovky

Opět je tady jaro a s ním i knižní veletrhy. Jako první se tento rok uskutečnil ten v italské Bologni (který já osobně mám hrozně rád, protože Itálie, knihy, zmrzlina, knihy, skvělé jídlo, knihy a aperol) a o kterém vám v příštím blogu určitě víc napíše Adéla. A hned v úterý začíná další knižní veletrh, tentokrát v Londýně. A pak samozřejmě nesmíme zapomenout ani na ten v Praze, který je letos trochu později – až v červnu. Takže jestli můžete, určitě na některý z nich zajeďte, ať se můžete pokochat atmosférou i spoustou nových knih.

Já osobně se již nějaký ten čas kochám novou knihou Jaye Kristoffa s názvem Říše upíra. Kromě toho, že má vážně úžasnou a propracovanou obálku (jak budete číst, postupně se vám bude objasňovat, co jednotlivé postavy a postavičky, předměty a artefakty znamenají), tak je to i neuvěřitelná bichle – v češtině bude mít krásných (a rovných) 800 stran. Takže jestli máte touhu si přečíst nějakou jednohubku, tahle kniha to určitě není. Nicméně jinak je to kousek, který obsahuje vše, co má správná fantasy (a nejen ta) mít. Takže ať vás uvedu do děje: Gabriel de León, který je napůl člověk a napůl monstrum (a člen Stříbrného řádu), je zajat monstry, proti kterým celý život bojoval. A dostává nabídku, která se neodmítá – dokud bude vyprávět o svém životě, nezemře (nepřipadá vám tohle vyprávění podobné jako v Nikdynoci?). A tak začne vyprávět celý svůj život, o tom, jak vyrůstal v malé vesnici, když přestalo slunce vycházet, celý svět se ocitl o polotmě a začala se vynořovat monstra, která ovládala čím dál větší část kontinentu a která ničila lidskou rasu. O tom, jak se u něj projevily příznaky, že ani on sám není tak úplně člověk. O výcviku v řádu, o tajných láskách i krvavých bojích, o válkách, o pomstě, o Věčném králi, který touží ovládnout vše živé, o smrti, kterou tak důvěrně zná…

Ale nemyslete si, že je to nějaké nudné vyprávění pro děti před spaním. Jay se do toho prostě umí obout, akce střídá akci, děj pádí dopředu, jednotlivé linky, náznaky a útržky se postupně propojují a před vámi se objevuje neuvěřitelně propracovaný svět, kdy netrpělivě čekáte na každou další řádku (a kdy si s vámi autor pohrává, aby v nejnapínavějším okamžiku přenesl vyprávění úplně jinam a nechal vás frustrovaně číst dalších 90 stran, kdy se opět dostanete do zlomového okamžiku… a autor vás opět přenese jinam). Pokud jste si zamilovali Nikdynoc, Říši upíra budete zbožňovat, protože vypravěč je ještě sarkastičtější, ještě ironičtější, drsnější a protřelejší, protože má ještě víc tajemství i triků v rukávě, protože vám nedá vydechnout a protože vás stále dokola bude nutit přemýšlet, jak vše bude pokračovat. Prostě knižní událost, na kterou se vyplatí počkat do konce května. 😉

A nakonec jsem chtěl poděkovat vám všem, kteří jste hlasovali v HumbookAwards. Jsme opravdu rádi, že jste nás tak moc podpořili, že jste hlasovali pro naše knihy i autory. A doufáme, že se nám i letos podaří připravit knihy, pro které budete chtít příští rok hlasovat.

O víkendu má pršet a být zima, při které Katka nosí péřové bundy a kulichy – samozřejmě doma –, takže bude ideální příležitost se zabalit do teplé deky a hodně číst!

Michal