Je tu jaro!!! Já už jsem se fakt nemohla dočkat, až sníh a teploty pod nulou odtáhnou do pryč a konečně bude venku sluníčko a rozkvetlo. Nevím, jak vám, ale mně pak přijde všechno trošku veselejší a mám pocit, že dokonce existuje naděje, že všechny lockdowny a zombie apokalypsy jednou skončí.

S jarem přichází i Velikonoce… tyjo a ty já teda moc nemusím. Oslavit jaro, jasně, tam žádný problém není, ale pomlázky a „sešvíkání pro krásu“ se mi jako tradice prostě moc nezamlouvají, takový přežitek z doby kamenné, který by už měl být odsunut do zapomnění. Pamatuju si, že už jako docela malá jsem poměrně nelibě nesla, že pomlázku mají nosit jen kluci, že koledu dostávají jen kluci, já mám nabarvit vajíčka, nechat se zmrskat proutím a hezky je odevzdat. Tak jako pardon, ale jestli chtějí vajíčka a čokoládky, tak ať si je nabarví a nakoupí sami, žejoviďte. A nějaký přestupněroční polévání vodou to podle mě ani trochu nezachraňuje.

Takže jestli stejně jako já nejste fanoušci tradic měřících dvojím metrem, mám tu pro vás na toto téma pár knižních kousků. Ale ne, nemáme knížky o Velikonocích, ale rozhodně máme knížky feministické. Co si přečíst nebo podstrčit kamarádce či kamarádovi, kteří tohle ještě neprohlédli a tvrdí, že „ten feminismus teda fakt není pro ně“?

V první řadě pro vás akorát v tiskárně dopékáme novinku – Pravidla pro holky vychází koncem dubna, předobjednat si je ale můžete klidně hned. Tahle knížka podle mě popisuje naprosto přesně esenci všech těch nerovností mezi klukama a holkama, nad kterými by se dalo mávnout rukou… kdyby pak nepřerostly v něco daleko většího. Dvě stě stránek vám uteče jak nic, a přitom je v tomhle titulu hrozně moc důležitostí… no, počkejte si na příští Adélin blog, ona vám toho povypráví víc.

Adéla je vůbec takový specialista na tenhle typ knih v naší redakci! Protože jejími redakčními miminky jsou i dva další kousky – Ženy, co se nedaly je původní český titul od Ivany Peroutkové s božími ilustracemi Terezy Basařové a popisuje osudy pětadvaceti českých žen, o kterých jste možná nikdy ani neslyšeli, ale rozhodně byste o nich slyšet měli, protože to byly neuvěřitelné borky v nejrůznějších oborech. A Feministky nenosí růžovou a jiné lži je zase sbírka esejů, básní, úvah a dalších textových útvarů… prostě o feminismu. Ze všech stran a úhlů pohledu, roznípávají se tu nejrůznější předsudky a mylné předpoklady a přispěly sem aktivistky, herečky, literární postavy, zkrátka feministky všeho druhu, a každá píše o té svojí pravdě a zkušenosti svým způsobem. Něco se vám bude líbit víc, něco méně, něco vás osloví a něco vůbec, ale troufám si říct, že si na své přijde každý, koho tohle téma zajímá.

Feministické okénko jsme si neodpustili ani v naší edici CooBoo Classics – Jane Austenová je jednou z prvních významných autorek románů vůbec, a jakkoli její příběhy můžou na první dobrou působit jako povrchní romanťárna o hledání manžela, vůbec to tak není. Jen se při příštím čtení soustřeďte na autorčinu ironii, sarkasmus a uštěpačné poznámky, hned je to jiné čtení! K Northangerskému opatství se snad už brzy připojí i nové vydání Emmy. A komu nesedne Austenová, pro toho tu jsou sestry Brontëovy, taková Jane Eyrová si nenechá líbit vůbec nic a nálepku „silná ženská hrdinka“ si nikdo nezaslouží víc.

A pozor, feminismus, to není jen klasika, contempo a non-fiction literatura! Holky, co boří pravidla, nakopávají zadky a klidně si samy postaví vor, najdete v každé druhé fantasy, vzpomeňte na Nikdynoc, Studii jedu nebo Zloděje dýmu. Ultimátními girlpower knížkami jsou třeba ty od Jennifer Donnellyové, jak Nevlastní sestra, tak i Otrávená, které tematizují důležitost krásy, co je holkám vštěpována odmalička pohádkami, i to, jak je pro hrdinky vždycky těžké se světu zavděčit, ať dělají, co dělají – vždycky budou moc… (ambiciózní, upovídané, laskavé, naivní, tiché, hlučné… dosaďte si). Nebo taky dystopie Prokletý rok, která celá stojí na společnosti, kde jsou ženy jen majetkem mužů, do té míry, že si je cejchují svým znakem na chodidlo. A když se tomuhle někdo odmítne podřídit, začnou se dít věci.

Jestli tedy máte velikonočních tradic taky plné zuby, vykašlete se na to a s čokoládovými minivajíčky (ty jsem na těchhle svátcích měla vždycky nejradši) se radši vyložte na sluníčko s nějakým pěkným čtením. Rozhodně je z čeho vybírat.

Katka