Abyste věděli, jeden podobný blog už jsem psala, téměř pět let zpátky. Sice zmizel v propadlišti dějin našeho starého webu, ale Katka je v tomhle zdatný článek redakce, který umí prošmejdit internety, a vyšťourala ho pro mě. A já se vám upřímně přiznávám, že ho dneska hodlám trochu vykrást. Hned vám vysvětlím proč…

1. Ten původní článek obsahuje všechno, co potřebujete vědět, a situace, ve které jsem, je fakt skoro úplně totožná :D
2. Troufám si tvrdit, že většina z vás ten původní článek nečetla.
3. Potřebuju dotáhnout do konce asi tisíc věcí, takže se upřímně snažím být co nejefektivnější, aby mi při tom všem ještě nebouchla hlava :D

Ale k věci… než jsem tehdy začala ten článek psát, hledala jsem si na našem webu svůj úplně první kubulínský blog. Psala jsem ho 21. února 2012 (Panečku, je to vůbec možné? Tolik let?), byla jsem pekelně nervózní a byl o Rudé jako rubín. Od února toho roku mělo totiž CooBoo funkční webovky a my jsme tenkrát v redakci dumali, jestli vůbec někdo bude chtít číst nějaké naše žvásty... V CooBoo jsem ale už od jeho úplného začátku, od podzimu roku 2009, kdy se v Albatros Media řeklo, že by bylo prima mít nějakou značku pro mladé. Nějakou trochu cool. Prostě cool books. A tak jsem se stala kubulínem.

A proč jsem se zrovna dneska ponořila do stejného sentimentálního vzpomínání jako před pěti lety? Jednoduše proto, že můj dnešní blog je zase na nějakou dobu poslední. Od 20. července budu totiž oficiálně na mateřské dovolené a k jedné malé princezně, co už máme doma, nám přibude další. Znamená to, že na nějaký čas opustím svět písmenek a korektur a všeho, co se kolem nakladatelského života točí, a tímhle se s vámi chci vlastně trochu rozloučit. Ale na knížky a příběhy rozhodně nezanevřu, to by mi nedalo. A myslím, že budu pořád po očku sledovat, co čtete a jak se vám to líbí, a budu spolu s vámi čekat na vydání těch nejlepších knih, které se v naší redakci upečou. A za dva roky jsem zpět! :D Každopádně bych vám chtěla poděkovat za přízeň celému CooBoo a nadšení, které ve vás naše knihy vyvolávají, je to pro nás opravdu hodně důležité! Kubulínům přeju pořád stejně báječné čtenáře a ještě lepší knihy a doufám, že se zase brzo uvidíme. Záštitu nad nimi teď převzal Michal, a navíc k nám do redakce přibude staronová redaktorka Iveta, takže si myslím, že CooBoo bude v dobrých rukou :)

Svůj poslední loučící blog jsem končila zmínkou o Třetí stříbrné knize snů od Kerstin Gierové. Nestíhala jsem tehdy překlad, mno, tak teď překládám z posledních sil další boží německou knihu, ve které jsou andělé, co bez ostychu klejou, a skvěle vystavěný systém něčeho jako „nebe“. K tomu přihoďte nadčasově klasickou velkou osudovou lásku, věčný souboj mezi dobrem a zlem a jako třešničku na dortu prostředí současné Prahy. Vyjde vám z toho něco, co určitě chcete číst. Ale víc vám o téhle knize poví Michal, až to začne být aktuálnější. Zatím si ji můžete dát do to-read listu na Goodreads. No a i tentokrát můžu odejít na mateřskou s jednou Gierovou v batůžku. Teda snad, protože práva ještě nejsou vyřešená, takže nesmíme vlastně ještě ani naznačovat. Ale i tak vám povím, ať se mrknete na tohle, protože moc doufám, že to klapne :) 

Každopádně, až tu nebudu, tak se pořád mějte krásně a čtěte!

Tereza