Nazdárek! Tak jsem myslela, že vám už dneska podám první report z nových kanceláří, ale ještě se nestalo, takže vám všechno bude muset vyprávět až někdo jiný v dalším z blogů. Druhou možností bylo fňukat tady kvůli tomu, že je podzim, i když má být ještě pořád léto, ale kdo čte naše blogy pravidelně, tak ví, že to je takové moje téma a zimu nesnáším, takže to už je taky nuda. No tak vám tu asi povím něco o knížkách, no, co se dá dělat.

Právě teď posílám do tisku jednu velmi speciální sci-fi krasavici jménem Místo mezi světy. A v souvislostí s ní mě zas všechno vede ke známé debatě na téma „co je a není YA“. Tak prosím vás. Tahle knížka vlastně není YA. Primárně je psaná pro dospělé publikum. Není to ani tak kvůli tomu, že by se v ní nacházely scény, které by obsahově nebyly pro mladší čtenáře vhodné (a teda, já si obecně myslím, že cílovka YA zvládne přečíst kdeco, protože to už prostě nejsou děti, ale dospívající, mladí dospělí… no, to je jiná debata). Ale hlavní hrdinové příběhu jsou prostě starší, autorka pro tuhle cílovku primárně nepsala…

A stejně si myslím, že je to knížka, kterou si ti, co mají rádi YA, moc rádi přečtou a užijí. Protože má přesně ten správný „vajb“. Protože řeší podobná témata, hledání vlastního místa ve společnosti, která člověka tak úplně nechce přijmout, přijímání zodpovědnosti za činy, které člověku přijdou prostě moc „dospělé“ a reálné na to, aby se s nimi sám dovedl vypořádat… a spoustu dalšího. Takže co s tím? Já bych tyhle knížky s dovolením označila jako crossover, což je termín, který se v zahraničí používá docela běžně a označuje právě ty tituly, které tak úplně nespadají ani do jedné škatulky. Protože víte jak, o ty škatulky tu zas tolik nejde, žejo. Jde tady o fajn knížku, kterou bychom rádi dostali k co největšímu počtu čtenářů, které by mohla zajímat a bavit – ať už je jim 14 nebo 40.

Nicméně, zpátky k Místu mezi světy, které jsem vám doteď vlastně nepředstavila. Tohle sci-fi řeší jedno hrozně zajímavé téma: existenci paralelních vesmírů a cestování mezi nimi. Autorka na to vymyslela fakt chytrý mechanismus a hlavní hrdinka Cara vás všemi úskalími téhle budoucnosti pěkně krok za krokem provede, abyste pochopili unavený a přetažený svět, ve kterém žije. Svět, který se nemilosrdně dělí na chudé a bohaté a kde má člověk od narození svou hodnotu – a málokdy může na svém osudu něco změnit. Caře se to však povedlo. Protože je ideálním kandidátem na cestovatelku mezi paralelními vesmíry, dokázala se vymanit z chudého místa, kde se narodila, a vybudovat si úplně nový život. Jenže jak už to tak bývá, něco se pokazí a najednou hrozí, že se jí tenhle nový život sesype na hlavu jako domeček z karet. A Cara to teď musí navléknout tak, aby nepřišla… no, o všechno, včetně své kolegyně Dell, po které už dlouhou dobu pokukuje a nestydatě s ní flirtuje.

Já jsem hrozně zvědavá, co na tuhle dystopickou scifárnu řeknete. Má famózní obálku, v Goodreads Choice Awards se dostala mezi finalisty v kategorii sci-fi a mně třeba téma cestování mezi světy a dimenzemi přijde hrozně fascinující. Pokud vás to bavilo například v trilogii Ohnivák, tohle je nový level!

I ostatní se samozřejmě ve čtení činí! Adéla právě dočítá Les bez srdce, což je pro změnu fantasy ze světa dryád a zkrátka něco origoš, co tu dlouho nebylo. Michal čte Prázdné sliby a porovnává, jestli jsou lepší víly maasovské, blackovské nebo ryanovské. A Iveta pro vás připravuje zbrusu novou Brigid Kemmererovou, o které vám určitě poví, až ji k těm blogískům taky konečně pustíme. Tak nažhavte čtecí závity, podzimní příval je už vlastně tu!

Hezky čtěte,

Katka