Na rozdíl od minulého pátku, kdy Bára konstatovala, že letošní léto zatím moc nevypadá jako léto, můžu tentokrát říct, že léto létuje tak na čtyři sta procent a já jásám. Sice bych se obešla bez těch změn teplot „z nuly na sto“, ale konečně máme možnost si to prázdninové horko užívat i někde jinde než jenom na papíře v našich oblíbených knihách.

V létě si totiž redaktoři, jak už možná z našich blogů víte, na papíře léto stejně moc neužívají, protože příběhy plné rozžhaveného písku, prázdninových toulek, pomalu se roztékajících zmrzlin, vůní různých věcí opékaných na ohni a samozřejmě letních lásek čteme nejpozději na jaře. Hned v květnu naskočíme na podzimní vlnu, jejíž korunou jsou samozřejmě vánoční knihy, protože co může být během letních měsíců lepší než zabývat se sněhem, mrazem, barevnými ozdobami a sladkostmi? Podle mě nic, protože a) je to výborné téma k diskuzi s lidmi, kteří se bezmyšlenkovitě zeptají: „No a co teď teda děláš v práci?“ (Ideální zejména pokud teploměr atakuje minimálně třicítku jako dneska. A b) vyprávění o koulovačce nebo projížďce na saních krajinou pocukrovanou prašanem vás pocitově pěkně zchladí (a nebudete z toho tak ztuhlí, jako když by vám za krk fučela klimatizace).

Letos mám evidentně šťastný rok, protože během tohoto léta jedu rovnou vánoční dvojboj. Před pár dny spatřila světlo světa obálka Zasněženého polibku, dalšího knižního adventního kalendáře, kterého se tentokrát ujala Petra Martišková a který opět úžasně ilustruje Adéla Stopka. O něm se však rozepíšu až v nějakém příštím blogu, protože si myslím, že tohle veledílo (a když říkám veledílo, myslím spíš Veledílo^TM) si zaslouží ještě chvíli trochu tajemna. Přece jen, nebudeme otvírat adventní kalendář, když se ještě všichni raději hrneme na koupaliště než ke stánku s horkou čokoládou, ne? 😊

Dneska se s vámi chci podělit o čtenářské dojmy z Noční můry pod jmelím od Sary Raasch. Pokud sledujete nás a/nebo Humbook už delší dobu, možná si pamatujete, že Sara byla jednou z hlavních hvězd programu Humbookfestu v roce 2018 – tehdy jako autorka fantasy trilogie Sníh nebo popel. Noční můra pod jmelím je však úkrokem do poněkud jiného žánru, který se dá asi nejlépe popsat jako fantasy romcom. Z téhle knihy dýchá atmosféra jako z nějakého pekelně vtipného contempíčka, jenom ty kulisy a hlavní postavy jsou tak trochu… z říše nadpřirozena. Úmyslně neříkám z říše fantazie, protože tady jde (nejen) o Vánoce, které jsou obestřené spoustou magie, na kterou tak nějak chceme věřit všichni, ne?

Hlavním hrdinou je tu Nicolas „Coal“ Claus, prvorozený syn vánočního krále, současného Santy. I když to tak z jeho mediálního obrazu úplně nevypadá, není zrovna dvakrát zodpovědným a svědomitým nástupcem trůnu a jeho srdce ho už vůbec netáhne k velikonoční princezně Iris, jeho nejlepší kamarádce, s kterou se ovšem má oženit, aby upevnil alianci mezi těmito svátky. Pro Iris naopak (zatím docela tiše) plane srdce Nicolasova mladšího bratra a samotný Nicolas je úplně v háji, protože největší vzrůšo svého života zažil, když se opilý líbal s neznámým barmanem v zapadlé uličce, a vůbec netuší, co byl ten krasavec zač. Nu, už tohle by stačilo na docela solidní zápletku leckteré telenovely, ale jedeme dál! Současný Santa rozhodně není až tak roztomilý děda s plnovousem a politické intriky jsou jeho oblíbená kratochvíle, takže i když už svému synovi pěkně nalinkoval život, vůči široké veřejnosti se tváří, že o ruku velikonoční princezny se přece může ucházet více mladých mužů. A tady nám do příběhu vstupuje halloweenský princ, který na celou tuhle šarádu dorazil z povinnosti a v kterém Nicolas okamžitě pozná barmana ze své líbací epizodky. Tadá!

Noční můra pod jmelím je vážně jízda, chvílemi jsem se smála hodně nahlas a dost často jsem taky kolegyním posílala citáty, aby se mohly bavit se mnou. Musím říct, že Saře Raasch tahle poloha, kdy spojuje neuvěřitelně zábavné situace a zároveň docela závažné otázky (co je vlastně smyslem a podstatou slavení jakýchkoli svátů?), nenechá vás ani na chvíli vydechnout, aby vás nakonec dorazila neuvěřitelně romantickým příběhem, extrémně dobře sedla. Do češtiny převedla text Petra Badalec a spolu se mnou se můžete těšit, až v říjnu vyjde. Nemůžu se dočkat, až si Noční můru pod jmelím budete moct přečíst taky.

Mějte se krásně, neroztečte se a čtěte!

Adéla