Když jsem byl včera venku, viděl jsem staršího pána, jak venčí psa a čte si přitom knihu. Teda, ono to spíš vypadalo, že pes vede pána, aby se s tím nosem v knize někde nevysekal. A nedávno jsem zase viděl v koloně řidičku, která popojela metr, přečetla si pár řádek, zase popojela, něco přečetla… a takto stále dokola.

A tak jsem si vzpomněl, jak jsem na základní škole čekal na přestávku, abych si rychle mohl něco přečíst. A pak už se to táhlo – četl jsem v dopravních prostředcích, ve frontě u pokladny, při čekání na kamaráda, který vždycky chodil pozdě. Nakonec se mi naštěstí podařilo získat takovou práci, kde čtením trávím významnou část dne, takže nemusím tajně před šéfem schovávat knihy pod stolem. Nicméně i tak jsem docela břídil proti opravdu vášnivým čtenářům, kteří například zvládnou celý Skleněný trůn na toaletě, ve vaně přečetli komplet HP, čtou při volejbalovém tréninku, při zkoušce na vejšce nebo při jízdě na kole. A co je pro mě nepochopitelné – vždycky zvládnou obě činnosti najednou a nikdy se ani trochu nepřizabili.

Já jsem nedávno takto nadšeně hltal Northangerské opatství (novou knihu do naší edice klasiky) Jane Austenové. Není sice tak známá jako Pýcha a předsudek nebo Rozum a cit, ale osobně si myslím, že se jim vyrovná. Hlavní hrdinka, sedmnáctiletá Catherine, žije se svou početnou rodinou v ospalém městečku a nijak nevybočuje a nevyniká. Pak ji její známí vezmou s sebou do módního lázeňského městečka Bathu, kde se schází „lepší lidé“, a ona je tam uvedena do společnosti. Navštěvuje plesy a divadelní představení, vyráží na procházky a vyjížďky a konverzuje. Nakonec je však tato rutina narušena a Catherine se seznámí s okouzlujícím panem Tilneym a jeho sestrou. Jejich otec ji pak pozve na jejich rodinné sídlo – Northangerské opatství. A jelikož naše hlavní hrdinka opravdu moc ráda čte – kdekoli a kdykoli –, a to především dobrodružné a hororové romány, hned předpokládá, že ve starém domě najde minimálně tucet tajných chodeb, tajemné zápisky uvězněných osob, sem tam nějaký ten poklad, předpokládá, že se musí stát svědkem přinejmenším několika děsivých a nevysvětlitelných událostí a že bude vesele pobíhat v hrozivých bouřkách a kolem ní se budou lámat stromy jako třísky. A tyto představy ji dostanou do několika nepříjemných a trapných situací, kvůli nimž si málem neuvědomí to hlavní – že pan Tilney není jen okouzlující, ale že k ní i něco cítí. Jestli chcete tu správnou romantiku, Opatství vychází v březnu.

A ještě nesmí chybět telegrafní zprávy z redakce – takže Katka louská šifry v prvním díle Yorku, Adéla se vrhla na Studii kouzel a Tereza se pustila do dalších Křiváků.

Mějte se a hodně čtěte!

Michal

Soutěž ve víkendovce dneska není. Už brzy u nás totiž najdete úúúplně nový formát, ve kterém budete moci soutěžit o celé knižní balíčky. 😉