Už dlouho se nervózně houpu na židli (je to taková ta pojízdná kancelářská, a ne, není to nejlepší nápad, rozhodně to nezkoušejte doma!) a přemýšlím, jak zahájit tenhle blog. Drazí kolegové mi poradili, ať napíšu o tom, jak se těším na oběd. Tak tedy – těším se velmi, neb mě už docela dlouho sužuje přímo vlčí hlad, a navíc se už taky těším na naše oblíbené obědové konverzační kolečko točící se kolem tématu „co budete dělat o víkendu“, případně „co jste dělali minulý víkend“. Doufám, že tento týden bude ještě pestřejší než obvykle, protože nám Michal vypoví všechny zážitky z knižního veletrhu ve Frankfurtu. Zatím prozradil jenom to, že cestou zpátky příšerně lilo a že celý veletrh se nesl ve znamení mnohdy překvapivých bezpečnostních opatření provázejících návštěvu španělského krále. Ale o tom vám určitě poví příští týden.

Ještě než se roztrhne pytel s předvánočním šílenstvím, které pak vyústí ve Vánoce a pak najednou, zničehonic bude konec roku a aspoň teda já budu tak přecpaná cukrovím, že stopro nebudu schopná žádných, natož racionálních úvah a bilancování, ráda bych připomněla některé pecky, které jsme letos vydali, ale kterým se nedostalo takové pozornosti, jakou by si podle mě zasloužily. Což mě docela trápí. A jelikož je do Vánoc ještě docela dost času, tak si myslím, že rozhodně neuděláte špatně, když si některou z nich přidáte na seznam pro Ježíška. Určitě to stihne. 😊

Začneme s To není můj problém od Ciary Smythové, svižným contempo příběhem, který trochu připomíná úspěšný seriál Sex Education. Hlavní postava má u mě hodně, hodně velké plus za to, že to není taková ta dokonale nažehlená a načesaná hrdinka, co má pod kontrolou všechno kolem sebe, od vztahů a až po barvu laku na nehty sladěnou s lemem na ponožkách. Sympatická holka!

Monarchové jsou druhým dílem fantasy série z univerzitního kampusu, kde v jednom sesterstvu bují čáry a kouzla. Ale kromě magie pěkně řádí taky hormony a přetahovačky o ty nejpohlednější z pohledných kluků jsou rozhodně na pořadu dne. Mix Pravé blondýnky, seriálu Čarodějky a místy až hororové atmosféry, co byste chtěli víc?

Svět už byl zachráněn, superhrdinové už vykonali svoje superhrdinské činy, a teď co? Jak to vypadá, když se ti neobyčejní mají vrátit k obyčejným životům? Spřízněni volbou od bestsellerové autorky Veronicy Rothové vám to prozradí. Padouši a hrdinové tu navíc nejsou až tak jasně daní, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Na knize Všechny holky, kterými jsem byla mě v první řadě strašně baví obálka. Slibuje totiž, že uvnitř se skrývá pořádná jízda - a taky že ano. Tess Sharpeová napsala nápaditou detektivku, která má neuvěřitelný spád a protáhne vás spoustou neočekávaných situací.

Odvážná a smrtící přísaha je posledním dílem fantasy trilogie Brigid Kemmererové. Na téhle sérii se mi vždycky strašně líbila kombinace hlavní hrdinky z našeho světa a temného fantasy světa s princi, čaroději a zakletými říšemi.

Rivalové jsou must read pro všechny, kteří si ujíždějí na příbězích typu enemies to lovers. Těžko byste našli dva lidi, co se nesnáší víc než Alison a Ethan. A chvílemi jsou fakt docela nesnesitelní! Nevím, komu bych nejraději jednu vlepila dřív, aby se už probudili a začali se k sobě chovat líp. Ale pak přeskočí jiskra…

Pokud vás baví a) (pohlední) andělé a b) Praha, tak je pro vás Popel a duše od Avy Reedové to pravé ořechové. Snový svět věčných bytostí, které usilují o dokonalou rovnováhu, se tu střetává se světem nás, běžných smrtelníků, z nějž pochází hlavní hrdinka. Obyčejná lidská dívka, která vlastně není zas až tak obyčejná, protože dokáže předpovídat smrt.

Srdce času: Soví noc má v první řadě NAPROSTO BOŽÍ OBÁLKU! Ostatně i první díl téhle trilogie, Srdce času: Neviditelné město, vypadá fantasticky, ale uznejte, že ten druhý se povedl ještě líp. Ozdoba každé knihovničky! Navíc jde o cestování časem. V koutku duše pořád toužím po chronometru, jaký zdědila hlavní hrdinka Lena. Sice bych s jeho pomocí nepáchala takové hrdinské skutky jako ona, ale občas by se mi hodil. Na nějaké přízemnější věci, třeba před termínem odeslání knihy do tisku.

A nakonec ještě nemůžu zapomenout na Nesmíš všechno vidět tak černě (a jiné hloupé řeči), velmi volné pokračování Feministek, co nenosí růžovou. V poslední době se snad (díkybohu) duševní zdraví zbavuje omezující nálepky něčeho, o čem se nemluví, a když už, tak rozhodně ne nahlas. Chápu, není jednoduché vyhledat odbornou pomoc, jednak je těch odborníků méně, než bychom potřebovali, a taky u toho můžete narazit na bambilion předsudků od svého okolí. Pokud máte pocit, že by vám nebo někomu ve vašem okolí prospěl takový menší šťouchanec, třeba abyste začali řešit něco, co vás trápí, může vám tahle knížka možná trošku ukázat cestu. A hlavně to, že určitě nejste sami. 😊

Mějte se krásně a myslete na Ježíška včas! 😊

Adéla