Je vám horko? Mně teda veliké, ale co můžeme čekat v červenci, že ano? Navíc zrovna nesedím v naší báječně klimatizované kanceláři, ale v kavárně, kde si jednou za týden rozbiju pracovní tábor a detašované pracoviště a buším do klávesnice nebo čtu nebo obojí. Mají tady sice výborné kafe, ale klimatizace chybí. Ovšem za to kafe jsem ochotná jim to odpustit.

Tolik k pravidelnému okénku o počasí :D Teď ke knihám, kterých se to moje bušení do klávesnice a čtení v posledních dnech vlastně týká. Je sice léto, ale jak už Katka naznačovala v jednom ze svých předešlých blogů, redaktoři si prázdniny vlastně moc neužijí, protože to je právě období, kdy se horečnatě chystají knihy na podzim, což je naše největší sezóna, protože Vánoce. A protože Humbook! Každopádně jsem teď do finále dotahovala hned několik knih, ale o většině z nich už jsem vám tu psala. Takže vám s klidným srdcem můžu povědět, že do tisku odešli Srdcerváči (a já se hned vrhla na čtení druhého dílu, který taky vyjde ještě letos), Zen jak sviň* a Křiváci.

A taky Já, písničkář – Potřetí, nový zpěvník Tomáše Kluse, což já osobně dneska asi pořádně oslavím, protože tahle knížka mě během přípravy stáhla hodně sil a krapítek nervů. Nevykládejte si to špatně, s Tomášem Klusem se spolupracuje naprosto skvěle a bylo to tak už tehdy na začátku, kdy jsem za ním přišla coby redaktorský benjamín s tím, že by bylo přece prima, kdyby vydal knihu. Společně jsme pak vymysleli koncept zpěvníků, což byla, myslím, skvělá volba. A teď už bude vycházet třetí! Nicméně lapálie knih podobného typu je v tom, že na nich pracuje moc lidí. Moc zaměstnaných a vytížených lidí. Musíte dát na jednu hromadu noty a texty písniček, ilustrace a k tomu tentokrát i docela dost doprovodného textu od samotného autora, tedy od Tomáše. A tohle všechno poslat grafičce, tisíckrát to měnit, upravovat, opravovat, dávat vzhůru nohama a zase zpátky... Tenhle zpěvník je navíc dost specifický co do výpravy. Bude to fakt nádherná kniha! To ovšem znamená, že na ni tiskárna potřebuje o něco víc času než na takové ty běžné černobílé brožky nebo pevné vazby. Ale vše dobře dopadlo a vy se snad už koncem srpna budete moci pokochat výsledkem. 

Kromě tohoto mého redakčního „úspěchu“ se s vámi musím podělit ještě o jeden. Pokud se totiž nestane nic opravdu nepředvídaného (jako třeba že si Michal zlomí obě ruce a nebude moct dělat korektury, což rozčílí grafika, který si je ve vzteku zlomí taky, a pak třeba bude stávkovat někdo v tiskárně nebo dojde papír a tak…), tak Boží hrob alias druhý díl Nikdynoci opravdu vyjde těsně před Humbookem. Adéla se na několik dní zavřela nejspíš do Tiché hory a překládala a překládala, až se dopřekládala na úplný konec, a to všechno hlavně kvůli vám, takže jí koukejte na Humbooku všichni pěkně poděkovat! :D

Jinak v redakci vládne takový prázdninový režim, jak už naznačil v minulém blogu Michal. Každou chvíli tam někdo z nás není, jen ty hromady korektur se, zdá se, na prázdniny ještě nechystají... A tak se nám tu povaluje Zmije, Eliza, Nevlastní sestra a ještě pár dalších příběhů, které trpělivě čekají, až se jejich redaktoři vydovolenkují a pošlou je do tisku. Ale nebojte, všechno bude včas ;) Vy si zatím taky užívejte léta!

Tereza

Víkendovka: Máte rádi knížky od svých oblíbených zpěváků nebo kapel? Čí zpěvník, příběh nebo prostě knihu bychom podle vás ještě měli vydat?

Napište nám svou odpověď do komentářů. V pondělí vybereme jednoho z vás, který si bude moci přát knížku z CooBoo dle vlastního výběru.