Krvomedí blog aneb Těšíte se na čarodějky?

Víkendovky

Nazdárek vespolek, konečně se pomalu, ale jistě začíná blížit doba, kdy zase začneme vydávat knížky naším obvyklým tempem. Abyste rozuměli, leden a únor jsou vždycky trochu slabší, protože všichni vyprázdnili peněženky před Vánoci a nemá smysl snažit se vnucovat nové čtivo knihomolům, kteří jsou zapadaní policovými zásobami.

Ale letos jsou tedy ultra slabší, protože konec světa a apokalypsa, známe. Nicméně v březnu na vás konečně nahrneme první pořádnou dávku, tak si Dědictví krve, které je už venku, a Tesáky, které budou venku za chviličku, pořádně vychutnejte, než to přijde.

No a celé tohle březnové šílenství odstartuje kromě Northangerského opatství, o kterém ve svém blogu psal Michal, taky Krev a med, druhý díl čarodějnické série Holubice a had, která byla vloni druhým HumbookTipem, kterou jste si oblíbili vy i my. Čarodějnice jsou totiž boží. Holubice a had měla být původně duologie, nakonec se autorka rozhodla tuhle slow burn romantiku v kulisách pseudo Francie natáhnout na tři díly a obálka trojky s názvem Bohové a monstra bude zveřejněna dneska – mrkejte sem

Každopádně zpět ke Krvi a medu. Já jsem se hrozně bála, že Krev a med bude prostě taková ta vycpávka, jak se to druhým dílům občas stane, zvlášť když nejsou úplně plánované. A hele, když budu úplně upřímná, trošililinku, malilinkato to vycpávkový díl je a je vidět, že ho autorka neměla v původním plánu. Hodně se v něm cestuje z místa na místo a ve výsledku se věci zas tolik nerozčísnou… teda dokud nedojde na závěr. Protože O-M-G, ten závěr? U toho vás okamžitě jakékoli myšlenky na vycpávky přejdou, to vám garantuju, tam se dějou věci… A taky jsem zjistila, že to vlastně nevadí. Protože sakra, že ta Shelby Mahurinová ale umí psát čtivě, já bych od ní asi hltala i nákupní seznam, fakt. Ačkoli děj plyne spíš pomaličku, servíruje vám zase širokou paletu emocí, místy dost krve a nechuťáren, místy romantiku jak trám, spoustu sarkasmu a vtípků, štěkající Lou, které magie trochu leze na mozek, štěkajícího Reida, kterému leze na mozek zase to, že magii nesnáší, napětí mezi nimi, co by se dalo krájet, ňufíčka Ansela, Beaua na facku, Coco, co si nebere servírky…

Hodně mě bavilo, že se v rámci tohoto dílu víc podíváme na další z příšerek obývajících svět Holubice a hada – v jedničce jsme se mrkli hlavně na Dames Blanches a jejich zvyky a fungování, na jejich magii se zlatými obrazci, kde se za všechno platí. Ve dvojce hrají první housle spíš krvodějky, Dames Rouges, a jejich krvavá magie, která je daleko krutější a víc zvířecí, než by se na první pohled mohlo zdát a než si představujete, protože jste zatím poznali jen Coco. A La Voisin je teda někdo, s kým si to rozhodně nechcete rozházet. Kromě krvodějek se dostanete víc pod kůži loup garou, vlkodlakům, kteří to v tomhle na magii vysazeném světě taky nemají jednoduché. A příští díl zas slibuje meluzíny, vodní víly, které byly zatím zmíněny jen tak bokem.

Příběhově vám nic moc vyzrazovat nebudu, protože bych vám beztak omylem něco vyspoilerovala, ale přečtěte si to, ať se se mnou můžete těšit na trojku. A pokud vás mimochodem Holubice a had baví, tak budu ráda, když budete pro tohle počteníčko hlasovat v HumbookAwards, ať už v kategorii romanťáren nebo nejlepší YA vůbec.

No a i ostatní pro vás teď mají samé lepší kousky! Michal právě finišuje poslední korektury na Studii kouzel (doufám, že se vám zas líbí naše česká obálka, protože mně moc!), Adéla louská York, steampunkovou jízdu z trochu jiného New Yorku plného šifer a hádanek, no a Tereza si ňuňá úplně novou českou fantasy, o které se víc dozvíte… třeba v našem edičáku, který už by měl vyjít fakt za pár. Tak se těšte a čtěte a fanděte čarodějnicím!

Katka