Je to tady…! Konečně nastal TEN DEN. Den konce školy, vysvědčení a oslavných zmrzlin. Den, který tak nějak všichni vnímáme jako ten pravý začátek volna, léta a prázdnin, i když už do školy nechodíme. Myslím, že se na něj ve skrytu duše těšíme možná téměř všichni – znamená nejen konec povinností a úkolů a testů, ale hlavně začátek jiného času.

Začátek bezčasí, kdy se může vše změnit. Města se vylidní (Praha určitě) a najednou je dovoleno žít někde jinde (aspoň pár týdnů), zakopat doma telefon a jet do lesa na tábor, vidět jiné lidi, stát se trochu víc dospělým, zažít dobrodružství, která nalajnovaný rozvrh školního roku nedovolí, možná je také dovoleno se zamilovat.

A ze všech těchto důvodů je léto a letní cesty či láska oblíbeným motivem našich knih. (Tady bych jen chtěla připomenout, že vydáváme v seriálové reedici trilogii Jenny Han Léto, kdy jsem zkrásněla – dva díly už jsou s krásnou ořízkou venku a třetí vyjde v červenci!) Ale dnes bych vám chtěla vyprávět o knize, kde je to tak trochu otočené, která sice slibuje, že právě léto otevře všechny možnosti světa, ale ještě prodlévá v tom červnu, který jsme právě prožili. Jmenuje se Nekonečný červen a doporučuju ji určitě všem, kteří mají rádi Jenny Han, ale někdy rádi sáhnou i po trochu závažnějších tématech.

Nekonečný červen vypráví příběh dvou maturantů, kteří si nemůžou být víc nepodobní, ale přesto se od základní školy kamarádí. Je to knihomolka Mina, s níž se ve škole nikdo nebaví, a král střední školy Caplan. Vyrůstali v podobných rodinách na stejné slepé ulici a jejich přátelství zázračně existuje mimo společenský řád jejich střední školy. Mina je třídní premiantkou, kterou ve škole kdysi trochu šikanovali a prožila si i nepěkné věci, Caplan je zas budoucí král maturitního plesu a oblíbenec všech. Ale poslední měsíc střední školy se věci začnou trochu měnit. Caplanovu nejlepšímu kamarádovi se začne líbit Mina, pozve ji na ples a různé akce a Mina najednou poprvé zažívá, co to znamená, být středoškolačka. Do toho se blíží konec školy, všechny čekají velká rozhodnutí a nikdo netuší, co se ještě může do konce roku změnit. A pak je tu taky ta jedna věc – i když se všichni na nové začátky těší, znamená to, že něco skvělého i končí… a kdo by nechtěl, aby ten poslední červen trval třeba věčně? Aby nemusel dospět a rozhodnout se, co v životě dál.

Kniha má skvělou atmosféru, mně připomněla můj vlastní konec střední školy, všechny slavnosti a akce a pocit, že to nikdy neskončí, že se spolužáky se nikdy nerozloučíme a že to pojede nějak navždy dál… No, nestalo se, ale v této knize se k tomu můžete trochu vrátit.

V redakci samozřejmě pracujeme na dalších podzimních knihách, snad také můžu prozradit, že pomalu chystáme i ediční plán na druhou půlku roku – takže se doufejme brzy dozvíte, na co se můžete těšit.

Mějte se krásně a užijte si první prázdninový víkend někde s knížkou u vody!

Bára