Zdravíčko vespolek! Máme pro vás hádanku. Moc to nespí, má to rádo teplo, léto a knihy, už vás to tu teď nějaký pátek neprudilo, ale zase bude. Co je to? Správná odpověď zní: Katka se vrací z mateřské.

Ha, mě jste tady nečekali, co? To se tak přihodilo, že se mi po CooBoo začalo stýskat ještě rychleji, než jsem čekala, a tadá, s prvním úderem podzimu (fuj, září) se alespoň na částečný úvazek zase vracím mezi knížky do redakce. Teda, ne že bych ji vůbec kdy opustila komplet, některé knížky si člověk prostě nenechá ujít, takže jsem sem tam prstíčkem někde přihrábla, žejoviďte. Ale teď už se mě zase nezbavíte a pravidelně si mě počtete i tady v blogísku.

Díky tomu, že jsem vlastně pořád aspoň trochu přivřenými dveřmi šmírovala, co se v redakci děje, asi nemám žádné dojemné zprávy o tom, jak jsem se nemohla dočkat, až se vrátím, a jak je všechno jinak, než když jsem odcházela. Každopádně jedné změny jsem si přece jen všimla. Jen co se za mnou zavřely dveře, začaly frčet ořízky (konečně!), které jsem si přála častěji realizovat už pěkně dlouhou dobu. Takže teď se teda nemůžu dočkat, až si konečně taky nějaký barevný kousek pošlu do tisku.

Což nějakou dobu potrvá. Protože jak víme, knížka má před tím, než se vám dostane do ruky, už docela dlouhý život za sebou – všechno to vybírání, překládání, redigování, sazba a korektury, tisk a propagace zaberou dost času. Takže ačkoli jsem už zabrousila do vod agentských katalogů a vyškrábla pár kousků, které se budu snažit pro CooBoo získat, ještě bude trvat dost dlouho, než se o nich dozvíte vy a než je budeme všichni nadšeně držet v rukou – třeba i s tou ořízkou.

Takže je pro mě fascinující, že až teď se na svět derou některé kousky, které jsem ještě před tím, než jsem si to odmiminila pryč, pečlivě vybírala a holky je v mojí nepřítomnosti ještě pečlivěji připravily k vydání. A já si nad nimi můžu teď jen bez práce óchat. To taky není špatný! A můžu vám je tady teď zcela beztrestně nacpat, alespoň ty, na které se těším vůbec nejvíc.

Pokud vás baví Vánoce, tak rozhodně, ani omylem, absolutně nesmíte minout Den po dni, což je novinka od Oly Nofreeusernames, na které jsem si tedy mohla popracovat i takhle z dálky. A prosím vás, je to adventní kalendář. Jakože doopravdy. Čtyřiadvacet kapitol vánočního kýče a vtipu a romantiky a naprosto nádherného vizuálu od Adély Stopky. Tomu ještě napíšu samostatný blogísek. Boží, zcela! Pak bude taky Čajová bouře, u které si stihnu střihnout dokonce i jednu korekturku. A na tu se těším ale taky moc, protože jsou to trochu upíři a trochu urban fantasy a hodně čaje a naprosto famózní obálka. Fantasy bonbonek pro tenhle podzim. A rozhodně nesmíme zapomenout ani na ASAP, volné pokračování k-popově slaďoučkého contemporary XOXO. A abych zakončila na fantasy notu, protože fantasy je život – už na podzim se můžete těšit na Zloděje snů, dvojku Havraního spolku, což je kousek, který jsem se před nástupem na mateřskou snažila koupit asi tak dva a půl roku a zadařilo se až úplně na poslední chvíli. O to víc mě těší, že jedničku pěkně čtete a dvojku netrpělivě vyhlížíte.

Takže tak. Jsem tu, zas vám budu nutit knížečky, nad kterými potíme krev a občas taky pláčeme, ale stejně je zbožňujeme. A těším se na všecky další, co přijdou.

Mějte se nejlíp a těším se na pravidelné páteční setkávání tady na blogu!

Katka