V sobotu začíná astronomické jaro, čili logicky za oknem sněží a mrzne. Takže až půjdete ven, pěkně se jarně oblečte, ať si odhrnování sněhu užijete o to víc. Anebo se prostě na sníh vykašlete, zůstaňte doma a užijte si víkend někde v křesle a s co nejvíc a s co nejlepšími knihami. Alespoň tak to plánuju já – hned ráno nažhavím kávovar, abych se pak celý den proléval jedním espressem za druhým a četl korektury hned dvou skvělých knih (tímto bych rád poděkoval VŠEM, kteří mě pravidelně zásobují prací na víkendy, abych se nenudil… Takže děkuju, Katko).

Tou první z nich je Jak se král Země víl naučil nenávidět příběhy, což je opravdu fajn fajnové doplnění k sérii Krutý princ. Takže z pohledu Cardana vidíme momenty z jeho dětství, některé scény z původní série i současný život s Jude, kdy jsou králem a královnou Země víl. A po přečtení určitě pochopíte, proč byl Cardan v některých okamžicích tak strašně moc na facku, uvidíte, kdo formoval celý jeho život, a zjistíte, který příběh v různých variacích ovlivnil jeho myšlení a rozhodování. A samozřejmě zjistíte, že bez Jude by byl ztracený (nejen v přeneseném slova smyslu). A taky nesmím zapomenout na úžasné ilustrace, které celou knihu doprovází, jsou opravdu vymazlené a jejichž autorkou je Rovina Cai, což je vždycky zárukou kvality. Rozsahem je to taková jednohubka – ideální na prosněžená letní odpoledne. 😉 Vychází 17. května a pro milovníky Krutého prince je to prostě absolutní nutnost.

Druhou knihu, kterou mi kdosi nachystal na víkend (ještě jednou z celého srdce děkuju Katce), je prvotina české autorky Dominiky Valentové, která se jmenuje Život za oceánem. Hlavní hrdinka Linda se konečně dostala na svůj vysněný obor fyzioterapie, čemuž na střední škole podřídila spoustu věcí. Jenže hned jak usedne do poslucháren, začíná jí docházet, že to možná nebylo tak úplně skvělé rozhodnutí a že se možná vůbec nejedná o její vysněnou školu. A k tomu všemu neví, co si má počít sama se sebou – škola ji nebaví, rozešla se se svým přítelem Honzou, večírky asi navždy nebudou tou jedinou náplní jejího života… A navíc se jí rozpadla pečlivě naplánovaná budoucnost, o které ale vlastně nikdy dřív moc napřemýšlela – měla jít na zdravotní školu, poté pracovat v nemocnici, začít bydlet s Honzou, vdát se, splácet hypotéku za malý dům, mít děti a žít normální život. Prostě přesně to, co měli její rodiče. Vše nalinkované, jasné jako facka, bez nějakých problémů a slepých uliček. Jenže Lindě dochází, že v životě chce dělat i jiné věci. A tak sebere veškerou odvahu, rozhodne se všechno změnit a odjede jako au-pair do USA (teda, samozřejmě ještě předtím musí oznámit rodičům, že přerušuje školu, což je docela… náročné). Nicméně v momentě, kdy se ocitne v Bostonu, je všechno jinak. Sice si musí zvykat na cizí zemi a jazyk, novou rodinu a milion drobných překážek, které v Čechách nikdy řešit nemusela, ale i tak cítí, že je konečně šťastná. Ale jak dlouho jí to vydrží? A najde konečně v životě své místo i lásku? 

A jak to jinak vypadá v on-line redakci? Katka si od Vánoc ještě pořád nesvlékla svetr se soby a pilně čte Na jedné vlně, Adéla se ponořila do Srdce času: Neviditelné město a Tereza se učí Pravidla pro holky.

Mějte se krásně a hodně čtěte

Michal