Jak přežít velké ospalo

Víkendovky

Já nevím jak vy, ale já jsem s koncem roku vždycky připravená na to, že by zima už jako mohla taky vysmahnout. Což se bohužel neděje a leden i únor jsou jedno velké šedivé trápení. Michal by vám samozřejmě vykládal něco o tom, jak jsou to nejlepší měsíce roku, blabla, ale my víme svoje. Tohle šedivé nevlídno se prostě musí přežít. Takže jak se toho jara dočkat?

Nemějte strach, mám pro vás pár tipů. První a nejzásadnější: kafe. Nebo čaj. Nebo aspoň horká čokoška. Já nevím, jak vy, ale já mám v téhle roční době, kdy je klidně i v poledne naprosté šero, největší chuť jen ležet a spát. Ideálně pořád. Což se bohužel s běžným životem příliš neslučuje. Takže exponenciálně vzrůstá moje spotřeba kávy a všech přidružených, ideálně kofeinových nápojů – a když nepomáhá kofein, chce to cukr. Rozhodně neříkám, že je to rada nějak zdravá, ale kouřící voňavý hrnek zahřeje nejen na těle (což je taky potřeba), ale i na duši.

Teplé ponožky. Protože to je další potíž s tímhle zimním bezčasím – je prostě pořád kosa. Pořád odněkud táhne, fouká, padají… podivné věci z nebe. A když bych si zalezla do deky, tak to ještě připepří můj spací problém, žejo. Takže. Ponožky to jistí. Chce to nějaké fakt kvalitní, tlusťoučké, ideálně ujetě barevné – vždycky když mrknete dolů, tak vás to probere šokem.

Letenky, jízdenky, nebo aspoň plány. Věnujte trochu času tomu, že si vymyslíte nějaký výlet, zážitek, na který se můžete těšit. Jasně, teď je všechno cestování a podobné zábavičky, obtížnější, ale přesto, člověka nenakopne k životu nic tolik jako představa dovolené někde v teple, která se blíží a blíží!

Světýlka. Takhle, já jsem ještě úplně nesundala vánoční výzdobu. Zčásti to souvisí s tím, že jsem líná, ale zčásti se to děje taky proto, že všechny světelné řetězy, svíčky, lampičky a nejrůznější náladová osvětlení hodně přispívají k tomu, že si člověk nechce z nedostatku sluníčka hodit. Fakt to zkuste, stromek není potřeba, ale světelné řetězy vždycky!

Knížky. Nečekali jste nic jiného, že ne? Bylo jasné, že na to čtení dřív nebo později dojde. Vydat se můžete vlastně jednou ze dvou cest. Buď sáhnete po něčem lehoučkém a romantickém a sluníčkovém (a pro ty z vás, kteří volí tenhle přístup, budu mít za chviličku tip!), abyste zapomněli, jak je současný svět odporný. No a nebo zvolíte naopak něco hrozně drsného, pochmurného a depresivního, abyste si ověřili, že fakt může být daleko hůř a nejste na tom tak špatně. To taky funguje, fakt! Co za mě neklapne jsou bichle, kterými se všichni o těch dlouhých zimních večerech zaklínají. Dlouhé a komplikované a krásné věci můžu číst v létě, kdy jsem při smyslech, ne když napůl spím.

A teď k tomu tipu: do tisku právě expeduju novou knížku od Nofreeusernames a k Navždycky a Miluju tě. Já vím se přidají Letní noci! Je to přesně ten tip pro ty, kteří chtějí hnus venku přebít hezkým čtením, protože tohle se veze pořád na té samé vlně lehoučkého romantického contempo plného vtípků a popkultury a neztrácí nic ze svého šarmu. Tentokrát se tu hodně tancuje, hodně hrotí škola, rozebírají sociální sítě a hodně se řeší taky kamarádství a jeho důležitost. Ovšem pozor, příběh Charlee má trošku temnější podtóny, než jsme byli u předchozích knížek zvyklí, což je za mě hrozně super a fakt mě to bavilo. Protože je vidět, že se autorka s knížkami posouvá a je osvěžující kromě líbaček řešit taky opravdové životní potíže. Každopádně lehký tón a vtipné hlášky pořád přetrvávají, a jestli se vám předchozí knížky líbily, tahle bude taky. Opět v nádherném kabátku od Terezy Basařové, se silným Pomádovým zasazením a zase spoustou hudby a bonusů. Těšte se, tahle knížka v sobě má spoustu překvápek. Charlee a Noah vyjdou v březnu a vy si do té doby můžete zaběhnout osvěžit své popkulturní znalosti do kvízů, která jede Ola ve svých stories.

Dalším „dobronáladovým“ tipem jsou Rivalové, které zase pro změnu do tisku posílá Adéla, klasická středoškolská enemies-to-lovers romantika s boží obálkou (fakt, ta mě úplně dostala). Iveta jede trošku temnější, realističtější vlnu o depkách a úzkostech ve sbírce Nesmíš všechno vidět tak černě (a další lži), objemnější sestřičky našich dříve vydaných Feministek. A Michal teď tráví své oblíbené dlouhé zimní dny s Některé holky ano, příběhu o dvou holkách, které se sice mají rády, ale nic není na střední škole tak jednoduché, a už vůbec ne vztahy. Takže tady taková malá ochutnávka toho, co vás čeká a nemine – a my jdeme doladit ten edičák, už fakt brzy!

Katka