Dneska na mě zase vyšlo psaní blogu, ale pod vlivem arktických teplot v uplynulém týdnu (ve středu ráno jsem při první procházce se psem tiše záviděla jednomu pánovi, kterého jsme potkali, že si chytře na venčení vzal rukavice, a na další vycházky jsem si oblékla svůj nejteplejší zimní kulich a smutně jsem koukala na předpověď počasí, z níž jsem se dozvěděla, že v tu chvíli je v Praze o čtyři stupně chladněji než v Reykjavíku…)

… tak tedy pod vlivem arktických teplot v uplynulém týdnu mi úplně zamrzl mozek a teď mi to jde fakt pomalu. Naštěstí je ale už pátek a to znamená jediné: víkend je za dveřmi a já budu moct celé dva dny číst vařit! Juchů!  

Během posledních několika dní jsem přečetla Americký roadtrip od Patricka Flores-Scotta a musím říct, že jsem hltala stránky, jako už dlouho ne. Hlavní hrdina Teodoro je nejmladší ze tří sourozenců a na začátku se s ním setkáváme jako s klukem, který většinu času tráví hraním počítačových her, na školu kašle a jde z průšvihu do průšvihu. Kromě toho to nemá jednoduché ani doma. Se sestrou má sice docela hezký vztah, ale rodiče se potýkají s finančními a jinými problémy – a hlavně s tím, že nejstarší ze sourozenců Manny se před několika lety rozhodl stát profesionálním vojákem a odjel na zahraniční misi a doma jeho nepřítomnost všichni silně pociťují. Taky se vám Teo zdá jako ztracený případ? No tak to si musíte přečíst, co se stane, když náhodou zajde do budovy univerzity, kde potká svou dávnou kamarádku a zalže jí o tom, jak tam plánuje studovat a jak je všechno doma v pohodě. A když si přitom všimne, jak je tahle kamarádka milá a hezká a jak by se s ní vlastně chtěl setkávat častěji, a začne ho mrzet, že to, co jí vykládal, není ani trochu pravda.

A co to má společného s vařením? Na první pohled opravdu nic, Teo není kuchyňský maniak jako třeba taková Lara Jean. Jeho rodina však má mexické kořeny a celou dobu se pohybujeme na jihovýchodě Spojených států. Takže kromě strhujícího příběhu nám vypravěč servíruje taky ty nejlepší cheeseburgery s těmi nejlepšími jalapeños, domácí mexická jídla od Teovy babičky a další lahůdky. A jelikož mám slabost pro (přiměřeně) pálivá jídla inspirovaná právě mexickou kuchyní, tři dny jsem akorát tiše slintala… až jsem knihu včera dočetla a po práci jsem to už nevydržela, utíkala jsem na nákup, přinesla si domů maso, hromadu zeleniny, sýra i pálivých papriček a pěkně jsem si zavařila. A plánuju v tom celý víkend pokračovat, abych se taky dopracovala k té božské chuti, k lahodnému spojení pálivého chilli a rozteklého, mírně přismahlého sýra, výrazně okořeněného masa, křupavé zeleniny zakápnuté limetou…  no víte, co myslím?

Michal, zapálený fanoušek chilli, teď čte Sadie, a Katka, která pálivé moc nemusí, zase louská Podlého krále, druhý díl Krutého prince.

Užijte si dva dny zaslouženého volna, čtěte, vařte, pečte a mějte se krásně!

Adéla

VÍKENDOVKA: Která kniha vám nejvíc „chutná“? A taky po dočtení vaříte nebo pečete?

Napište nám svou odpověď do komentářů. V pondělí vybereme jednoho z vás, který si bude moci přát knížku z CooBoo dle vlastního výběru.