Venku to vypadá, že se konečně blíží léto (a Katka nosí už jen jeden svetr, takže to asi bude pravda). Já jsem se na prázdniny vždycky hrozně těšil, ale letos už se jich doslova nemůžu dočkat. A ne kvůli teplu a podobným radovánkám, ale protože se snad bude dát trochu snáze cestovat. Protože právě cestování je věc, která mi poslední rok opravdu strašně chyběla.

Vždycky mě fascinuje, jak moji kamarádi a známí tvrdí, že ve všech okolních zemích se lidé usmívají a jsou milí, ale sotva se vrátí do Čech, všichni jsou negativní a nepříjemní. Já jsem si tohohle fenoménu taky všiml, ale poměrně rychle se mi ho podařilo vysvětlit – já jsem při cestování tak spokojený a nadšený, že mi všechno přijde milé a úžasné. Ital na skútru, který mě málem srazí na přechodu, je úžasná figurka vyjadřující jižanský temperament (v Čechách je pro mě takový řidič arogantní idi…). Hodinové čekání v restauraci na jídlo je užívání si života, kdy nikdo nikam nespěchá a v klidu si popíjí drinky. Dítě, které v galerii maluje po obraze, aniž by mu rodiče cokoli řekli, ukazuje, jak v dané zemi skvěle funguje rodinný život. Prostě při cestování je všechno lepší, sluníčko příjemně hřeje (zatímco u nás nesnesitelně pálí), lidé jsou úžasní, nic není problém (ale pro jistotu říkám, že tenhle fenomén celkem funguje, i když cestujete a dovolenkujete po Čechách) – a pak se člověk vrátí, dojde mu, že zase nastávají všední dny, a všechno je rázem šedivější a horší. Naštěstí proti tomu existuje skvělá obrana – vzít si knihu, která se odehrává někde, kam rádi jezdíte nebo kam byste rádi jeli.

A já jsem tak jako pro prevenci sáhl po Yorku: Mechanickém duchu (od autorky Lauren Rubyové). Jde o pokračování Stínové šifry a začíná přesně tam, kde předchozí díl skončil. A teď pozor, budu trochu spoilerovat první díl. Dvojčata Tess a Theo a jejich kamarád Jaime začali pátrat po šifře, kterou zakladatelé moderního New Yorku (dvojčata Morningstarrova) uložili do samotných základů města. Toho, kdo ji rozlouskne, čeká nepředstavitelné bohatství. Jenže přes sto let se nikdo nedokázal pohnout ani o píď. Avšak nyní se zdá, jako by šifra toužila být vyřešena, a Tess, Theo a Jaime postupně odhalují jednu stopu za druhou a postupují dál a dál. Jenže po jednom takovém odhalení se jejich bytový dům sesune k zemi jako domeček z karet a šifra… pokračuje dál. A nevypadá to, že by byli pokladu nějak výrazně blíž. A tak se všichni tři musí smířit s novými domovy, kde se jim vůbec nelíbí, a dál tajně pátrají po dalších stopách. Jenže je to stále těžší a těžší (nejen náročností úkolů), protože jejich rodiny nesmějí o ničem vědět. A navíc to vypadá, že kdosi neznámý se je snaží špehovat a zjistit, jak daleko pokročili. A do toho se najednou objeví bytost, která by měla být již dávno mrtvá, a pomáhá jim. Nic nedává smysl, hádanky jsou čím dál divnější a po New Yorku poletují kovoví orli. Podaří se všem třem vrátit věci do normálu? Odhalí Šifru, nebo je předběhne tajemný protivník, který se skrývá ve stínech? A jak je možné, že všechny stroje Morningstarrových jednají, jako by samostatně myslely a měly vlastní vůli? Jestli máte rádi New York, tajemství a toužíte získat poklad nevídané ceny, musíte si tohle pokračování přečíst – vychází v srpnu.

A samozřejmě nesmíme zapomenout na telegrafický přehled toho, co kdo čte. Katka se pustila do Opačna, Adéla do Klubu knihomolských srdcí (v redakci mu něžně říkáme KKS) a Tereza se snaží dopátrat, Co se stane na Twitteru…

Mějte se krásně, užívejte si pěkné počasí a hodně čtěte!

Michal