Když jsem minulý týden viděl nadšené školáky, kterým právě začaly prázdniny, po dlouhé době jsem jim dost záviděl. Poslední roky jsem to většinou ani nezaregistroval, ale tentokrát jsem si vzpomněl, jaký jsem měl vždycky pocit, když byl poslední den školy (a je jedno, jestli to bylo na základce, střední nebo na vejšce po poslední zkoušce) – jak z člověka všechno spadne, jak má pocit, že teď ho čekají jen dva skvělé měsíce a že škola snad už nikdy znovu nezačne. Takže jsem zamáčkl slzu v oku a vyrazil jsem domů, abych se pustil do další skvělé knihy – tohle je zase moje výhoda, můžu si v práci číst. 😉 A Katka s Adélou mi poslaly hned několik skvělých kousků.

Nejdřív jsem se pustil do Opačna, což je naprosto skvělá a úžasná věc. Představte si takový viktoriánský Londýn s úzkými uličkami, honosnými sídly a kočáry. V něm žije sedmnáctiletá Ilsa, která se živí jako asistentka iluzionisty. Takže pobíhá po pódiu, nechává se rozpůlit, vyhazuje z rukávu holoubata a podobné radosti – až na to, že nejde jen o triky. Ona sama totiž ovládá magii. Ovšem ta je v tomto světě brána jako něco zrůdného a nepřirozeného. A proč píšu v tomto světě? Protože existuje i jiný Londýn, které je téměř totožný, ale kde je vše ovládáno magií. Celé město je rozděleno do okrsků, které patří jednotlivým klanům – Šeptačům, Přízrakům, Mágům, Měňavcům, Orákulům a Psionikům. Každý z nich ovládá jiný druhy magie, má jiný druh schopností, ale všichni mezi sebou soupeří o moc a o území. A všichni mají spadeno na Měňavce, kteří jsou nejmladším z těchto londýnských národů. A právě mezi ně se Ilsa dostane a zjistí, že její dosavadní život byl plný lží. Není jen nějakým chudým sirotkem, její schopnosti nejsou něco, čím ji posedl sám ďábel… Ovšem ani v tomto místě není vše idylické – Londýn se propadá do víru násilí a zdá se, že jediná cesta, jak to zarazit, je najít Ilsina bratra Gedeona, který se před několika týdny vypařil a nikdo o něm nemá zprávy. A tak se Ilsa musí vypořádat nejen s novým světem, s magií ve svých žilách a s neznámým systémem, ale i se spiknutím, které ji může připravit o znovunalezenou rodinu. Jestli máte rádi Londýn, magii a akční fantasy, Opačno je to pravé pro vás!!!!!! (Nevím, jestli jsem těch vykřičníků naťukal dost…)

A právě teď čtu pořádnou bichličku, ale to u knihy od Victorie Aveyardové vlastně ani nemůže překvapit. Série Rudá královna totiž pěkně rostla, až se stalo, že posledními díly byste v klidu umlátili mamuta. Nicméně neměli jste při jejím čtení pocit, že byste chtěli vědět o jednotlivých postavách víc? Jestli stejně jako já ano, pak je tu pro vás Zapovězený trůn. Jde o soubor novel, poznámek, studií atd. (vše úžasně graficky zpracováno – prostě je zde spousta hračiček, serepetiček a výmyslů, díky nimž tahle kniha vypadá naprosto skvěle), které rozšiřují a – teď pozor – hlavně dokončují původní sérii. První se věnuje Calově matce, která se rázem stala z dcery nevýznamného rodu královnou, druhá je zase o Farley a některých jejích akcích u Šarlatové hlídky (POVSTANEME, RUDÍ JAKO ÚSVIT). Další novely se již odehrávají po konci příběhu původní série a vypráví o Evangeline, o Mare a Calovi a samozřejmě taky o Mavenovi. Celou knihou se pak prolínají Julianovy zápisky, které postupně odhalují, co se stalo v minulosti, jak se přihodilo, že se původně vyspělá civilizace rozpadla na množství soupeřících království, jak vznikli Stříbrní…

Hodně čtěte a užívejte si léto!

Michal