Pokud dokážete ocenit poetický styl, bohatou fantazii, specifické a někdy dost výstřední hrdiny, kteří jsou staré duše v mladých tělech, i stírání hranicí mezi realitou a sny, přítomností, minulostí a budoucností, tak je série Havraní spolek přesně pro vás.
Z příběhu jsem naprosto nadšená! Kdybych to měla popsat jednoduše, je to zkrátka Šest vran s upíry. To, že má děj podobnou zápletku jako jiná kniha v tomto případě ani v nejmenším neznamená, že příběh není originální. Naopak bych řekla, že i když je to založeno na věcech, o kterých víme, že fungují, tak je to po dlouhé době konečně něco úplně nového.
Je to absolutně skvělá oddechová, feel-good vánoční a vtipná knížka, kterou slupnete klidně v jeden den (ale doporučuju si ji fakt schovat na ten advent a pěkně poslušně otevírat jedno okénku za druhým :D) a nebudete ji chtít odložit. Navíc je úplně PŘENÁDHERNÁ díky práci Adélky Stopky.
Kniha jako adventní kalendář? Proč ne. Tohle je vážně úžasný nápad, ale musím vás varovat, příběh v knize je hodně návykový.
„Tato kniha byla naprostá emociální smršť, která mě vtáhla hned v první kapitole a nepustila mě až do jejího konce.“
„Celkově byl příběh vyvážený, velmi čtivý, nechyběla ponurá atmosféra, skvělá zápletka ani spousta nečekaných zvratů. Nové postavy dostaly dostatek prostoru, třešničkou na dortu byla pomalá, nenásilná romantická linka, která do příběhu perfektně zapadla.“
„Autorka spojila dohromady osvědčený recept a předestřela před své čtenáře příběh, v kterém na vás čeká detektivní linka plná překvapení a zápletek, slow-burn romantika, v které chemie a přitažlivost funguje na jedničku a magie vás pozve do světa, kde se může stát úplně všechno.“
„Autorka si dala záležet i na svých postavách, které umí přiblížit čtenáři téměř na dosah a u hlavní postavy se jí daří slušně dostat do hlavy mladé rozbouřené duše, kde se odehrávají nejtajnější myšlenky, sny i touhy.“
„Kniha je perfektním mixem mých oblíbených žánrů – detektivky, fantasy a slow-burn romantiky. Nechybí ani originální zápletka, která mi sedla a příběh jsem tak přímo hltala!“
„…ačkoliv mi dějově i náladou sedl více první díl, ani tento rozhodně nezklamal. Je vyspělejší a vyzrálejší, po jazykové i vyprávěcí stránce, také o dost pochmurnější. Tu a tam na světlo proklouzne nějaký vtípek, který celkovou hutnost prosvětlí, takže ono kouzlo se přece jen nevytratilo zcela.“