Jak jsme slíbili, tak činíme – nejen contemporary živ je člověk, a pokud vás baví spíš výlety do fantastických světů, ale přesto byste si rádi dali něco s LGBTQ+ tematikou, vůbec se nemusíte bát, tipů pro vás máme taky kopec!

Začněme novinkou, která vyšla poměrně nedávno – Říše upíra je monumentální temná upíří fantasy série, a ačkoli to (zatím) vypadá, že hlavní hrdina má pletky zejména se ženami, pokud jste četli cokoli jiného od Jaye Kristoffa, musí vám být jasné, že reprezentace jiných sexuálních orientací v jeho novém románu nemůže chybět. A taky že ne. Navíc se tady dost napřímo pouští do kritiky náboženství, které si troufá komukoli mluvit do toho, koho může a nemůže mít rád, a neodpustí si pořádně ostré rýpance, velmi tleskáme. A jak jsem říkala, knihy Jaye Kristoffa jsou v tomhle sázkou na jistotu – Mia, hlavní hrdinka série podobně temné a propracované série Nikdynoc, je bisexuální (což je mimochodem podle mě něco, do čeho se mnoho spisovatelů nepouští, máte taky ten pocit?) a stejně tak se bisexuální postava (i zástupci jiných menšin) objevují ve sci-fi sérii Aurora, kterou autor píše spolu se svou věrnou parťačkou Amie Kaufmanovou. Pokud si tedy chcete přečíst něco duhového, kde je ale orientace velmi elegantně jen součástí příběhu, a ne hlavním tématem, dál chodit nemusíte.

U sci-fi se ještě na chvíli zdržme s Katčinou srdcovkou Místo mezi světy – tenhle kousek poměrně nenápadně vyšel v loňském roce a kromě cestování mezi paralelními Zeměmi rozebírá taky vztah mezi dvěma ženami, zakoukání hlavní hrdinky do kolegyně z naprosto jiného společenského a kulturního prostředí, se kterou určitě žádná láska vzniknout nemůže… a nebo možná jo.

A zpátky do fantasy a k další poměrně nedávno vydané bichličce – Čarodějnice dřívější a budoucí jsou sice hlavně příběhem o trojici sester, ale taky rozvíjí příběh té nejstarší z nich, která odmalička věděla, že se jí líbí ženy – a to se tedy rozhodně v Americe devatenáctého století nehodí a netoleruje. A co víc, objektem Beatricina zájmu se stane žena nebílé pleti, a to už je teda opravdu na pováženou! Alix E. Harrowová se v tomhle jedinečném kousku pouští do pitvání nejrůznějších témat od rasismu přes feminismus a postavení žen až právě po tématiku života queer lidí v historii – najdete tady i velmi zajímavě pojatou trans reprezentaci. Na stejnou notu pak hraje Dobyvatelská sága, také se odehrávající v reálné historii s fiktivními postavami, kde se pro změnu rozebírá vztah mezi dvěma muži stojícími po většinu příběhu na opačných stranách barikády v kulisách boje o Konstantinopol. Kdo si tady postavu Radua nezamiloval, nemá srdce!

V sérii Rudá královna vztahy žen se ženami a mužů s muži sice také nejsou ústředním tématem, ale právě tolerance a rovnoprávnost občanů bez ohledu na barvu jejich krve a zvláštní schopnosti jsou důvodem, proč vypadají všechny státní útvary, které má pod palcem různě znesvářená šlechta, jako místo, kde byste fakt žít nechtěli, a naopak svobodná Montfortská republika jako místo, kde každý může být, kým (a s kým) chce.

Stejně tak pestrou škálu postav ze všech možných škatulek queer zahrnuje román Mýtonoši, první díl chystané trilogie Tracy Deonn. Ústřední dvojice tedy (zase raději píšeme zatím) zůstává straight, ale kromě bisexuálních i homosexuálních hrdinů se tu překladatelka musela vypořádat i s nebinární postavou, což v kontextu českého jazyka není úplná legrace. Tracy Deonn se navíc vážně rozmanitou partičku charakterů podařilo zapojit do příběhu zcela organicky, za což dáváme vždycky palec nahoru. Podobný přístup naprosto nonšalantních zmínek o tom, kdo se komu líbí a do koho se kdo zamilovává, volí i Seanan McGuire, které jsme vydali novelku Každé srdce je bránou. Na několika málo stránkách se zvládne pustit do asexuální i trans reprezentace, a to navíc velmi organicky a tak, že to perfektně slouží příběhu. Osudy dětí a dospívajících, kteří zabloudili do jiných světů a pak se zase ocitli zpátky v tom našem nudném, je super kreativní a čistokrevná divnokniha!

Nelze samozřejmě nezmínit urban fantasy dílo krále LGBTQ+ fikce Adama Silvery – Syn nekonečna do našeho moderního světa vkládá superhrdiny a kouzelné tvory, jako jsou fénixové a hydry, a všechno chytře propojuje se sociálními sítěmi. V popředí stojí dvojice bratrů, a ačkoli romantika tu hraje spíš druhé housle, nebudete o queer vztahy ochuzeni. Stejně tak se spíš bokem problematika transgender a queer postav objeví v jedné z nejčerstvějších novinek Naše zakázané vášně – a tam hádám, že více prostoru dostane v druhém dílu. Nebo v sérii Krutý princ, kde je svět víl vykonstruován tak, že nějaký coming out vůbec není téma – každého může přitahovat kdokoli a je to jeho věc.

A nedá nám to nezmínit i český příspěvek k tématu – první díl série Věčné Mlhy Zloděj osudů je postav plný, jak se na pořádnou epickou fantasy sluší a patří, a ani duhová reprezentace nepřijde zkrátka. Stejně tak se gay bary jakožto místo, kde každý může projevit své jinak veřejnosti skryté já, objevují v dalším českém románu Průsvitní a v celé knize hraje toto prostředí velmi zásadní roli. Příběh se točí i kolem toho, jak snadné je uměle vyvolat nenávist jedné skupiny obyvatel k jiné – například právě sexuálním menšinám. Taky divnokniha, zkuste!

Jak tedy vidíte, je z čeho vybírat i tehdy, pokud vás víc než vyprávění z našeho světa zajímají nadpřirozené bytosti, kouzla, čáry a putování vesmírem. Tak se mějte a čtěte – duhově!