Zdar a sílu, moji milí! Nevím, jak vy, ale já jsem docela znepokojená tím, že se nějak závratně přiblížil konec srpna. Kam se proboha poděl červen a červenec? Nějak jsem si pořádně nevšimla, jak prohučely kolem. Vůbec nejsem duševně připravená na to, že by už relativně za pár dní mělo nastat září a s ním by pomalu měly přijít kilometr dlouhé šály, huňaté svetry a horké nápoje. Ještě bych moc chtěla kus léta! A to současné pošmourné počasí mi na náladě teda fakt moc nepřidává…

Pokud jste na tom tak nějak podobně, nezoufejte. Připravuju teď takovou staro-novou (v zahraničí vyšla už před lety, ale u nás ještě ne) jednohubku od naší oblíbené autorky Jenny Hanové, která člověku rozhodně zvedne náladu. Vyjde s českým názvem Slaďoušek a s boží obálkou od Dory Cizko (protože Dory jiné než boží obálky neumí, žejo). Na rozdíl od předchozích titulů od Jenny Hanové, které jsme vydali, je Slaďoušek middlegrade. Takže pokud jste z téhle kategorie už tak trochu vyrostli, můžete ji a) podstrčit mladší sestře nebo kamarádce nebo b) přečíst s chutí sami, protože hlavní hrdinka Annemarie alias Shug se stane vaší novou nejlepší kamarádkou bez ohledu na to, že jí je dvanáct. A podle ní mimochodem není nic horšího, než když je vám dvanáct. Já jsem si ji fakt naprosto zamilovala, protože to je taková roztomilá holka od rány (a občas taky na přesdržku), která se snaží popasovat se všemi možnými peripetiemi začátku dospívání. Co se to proboha stalo s jejím kamarádem, že na něm vidí věci, kterých si dřív nevšimla? A proč se k ní najednou začal chovat děsně jenom proto, že je holka? A všiml si, že ona je stejně jako jejich spolužačky někdo, s kým se dá randit? (Se slzou v oku jsem vzpomněla na rozhovor před plesem na Turnaji tří kouzelnických škol: „Hermiono, ten Neville má pravdu – ty přece jsi děvče…“ – „Že sis toho konečně všiml.“)

Svět kolem Shug nabírá úplně nové obrátky, najednou jsou důležité úplně jiné věci než před rokem, před měsícem nebo možná jenom před týdnem. Ona by ale radši nechala všechno při starém, protože její dětský život byl takový přehledný a uklidňující. Jenže to nejde. Zvlášť proto, že ani u ní doma to není žádný med, její rodiče totiž mají k ideálnímu tátovi a mámě dost daleko. Vyprávění je svižné, vtipné a chytré (na rozdíl od jiných hrdinek romantických contempo není Shug ten typ, kvůli kterému byste si občas chtěli vystřelit mozek z hlavy), přesně jak to Jenny Hanová umí. Jestli Shug dostane svou vysněnou první pusu od svého fešáckého prince a jak se popasuje se vším ostatním, si můžete přečíst už v říjnu.

Ještě krátké shrnutí z redakce (plující vzduchoprázdnem, protože stále nemáme kancelář): Katka čte Mýtonoše, Michal brázdí vesmír s druhou Aurorou a Iveta louská Zloděje osudů.

Mějte se krásně, užívejte (snad ještě) léta a čtěte!

Adéla