Tenhle blog píšu v pátek ráno, trochu jsem si přivstal, takže za oknem je ještě tma a prší tam tak, jako by měla nastat potopa světa – a já strašně doufám, že takové počasí nebude za týden, kdy bude v plném proudu Svět knihy.

Ten je jako vždy od čtvrtka do neděle, ale já se na pražském Výstavišti většinou objevím už ve středu, protože připravujeme náš stánek. Respektive najatá firma postaví náš stánek a my do něj pak přestěhujeme skoro celý náš sklad s knihami. A musím říct, že je to většinou zážitek, protože vše vypadá úplně jinak než následující dny – návštěvníci nikde, zato ve všech halách zuřivě pobíhají dělníci, kteří se snaží dodělat to, co předchozí den nestihli, s údivem zjišťují, že police, které přidělali, spadnou v okamžiku, kdy na ně položíte více než dvě knihy, do toho se na parkovišti míchají desítky aut, která knihy navezla. My z nakladatelství taháme vozíky s paletami a nestačíme se divit, kolik knih jsme za poslední rok zase vydali.

A pak se chopíme plánku, kde je naznačeno, co do které části prodejního stánku patří. Zní to pěkně a jednoduše, ale realita je trochu jiná. Tak třeba: je nakresleno, že pro CooBoo je vyhrazeno pět regálů, takže rovnám a rovnám, a když dorovnám, zjistím, že všechny regály zabraly jen knihy Sarah J. Maasové. Takže takhle asi ne, vyndám její knihy a rovnám úsporněji. To už vychází lépe, ale najednou koukám, že k nám přetékají knihy z Fragmentu! Společným úsilím vše poskládáme, přidáme cenovky, nalepíme plakáty a zálibně si prohlížíme, jak pěkně to vypadá. Ovšem v tom okamžiku se za námi ozve bodrý hlas oznamující, že dovezl další tři palety knih z CooBoo a Fragmentu. A vše začíná nanovo.

Když je po deseti dvanácti hodinách práce hotovo, pokaždé si oddechnu. A potom přijde čtvrtek, objeví se první návštěvníci a já se trochu děsím. Ne jich, ale toho, jestli jsme knihy vybrali dobře, protože se pravidelně stane, že titul, u kterého jsme dovezli jen pár kusů, se vyprodá během první hodiny, kdežto o knihu, které máme všude plno, není zájem. Nicméně není lepší pocit než vidět, že někdo přijde do knihkupectví a vyberete si právě tu „vaši“ knihu. Doufám, že se po více než dva roky trvající pauze na Svět knihy vypravíte!! 😊

Samozřejmě řešíme i jiné věci než jen Svět knihy, já jsem dočetl Prázdné sliby od Lexi Ryanové, a pokud máte rádi víly, romantiku, intriky, akci a napětí (a fakt hustý konce), tuhle knihu si prostě musíte přečíst! Brie víly nenávidí a odmítá s nimi mít cokoli společného, i kdyby to mělo znamenat, že bude hladovět a žít na ulici. Ale když je její sestra prodána sadistickému králi Temného dvora, aby tak splatila dluh, udělá Brie cokoli, aby ji získala zpátky. Klidně uzavře dohodu se samotným králem, že mu ukradne tři kouzelné předměty od světlých víl. Získat přístup na jejich dvůr, to se však snadněji řekne, než udělá. Brie má jedinou možnost: bude předstírat, že je potenciální nevěstou prince Ronana. Brzy se do něj však doopravdy zamiluje. Je ale odhodlaná nenechat se rozptylovat tím, co jí říká srdce, a přijme pomoc od skupinky odpadlíků z řad temných víl, kteří mají vlastní tajné cíle. Brie tak začne trávit spoustu času s jejich záhadným vůdcem Finnem... odolávat jeho svůdnému šarmu není o nic snadnější. Brie je chycena mezi dvěma nebezpečnými dvory a musí se rozhodnout, komu věnovat svou věrnost a své srdce. Kniha vychází 24. října.

Mějte se krásně a hodně čtěte!

Michal