E-shopAlbatrosB4U PublishingBizBooksCpressComputerPressCooBooEdikaFragmentKlub mladých čtenářůManagement PressMottoPlusXYZ

23.06.2013

Jak se dělá kniha

Poslední dobou jste se nás často ptali, jak to chodí při vydávání knih a co člověk musí udělat pro to, aby mohl pracovat v nakladatelství. Takže přinášíme krátký přehled co a jak. :-)

Prvním krokem je už samotné objevení knihy, která stojí za vydání, líbí se nám a myslíme si, že zaujme i čtenáře. V CooBoo vydáváme hodně překladových knih, takže pročítáme zajímavé tituly doslova z celého světa. Když někdo z nás objeví zajímavý kousek (příběhem, zpracováním, neobvyklým jazykem, ale třeba i komerční úspěšností), řekne o něm ostatním v redakci – to je takový první výběr, kdy se domlouváme, jestli se nám vůbec hodí do edičního plánu a jestli třeba podobný titul už nevydáváme. Když jsou Kubulíni pro a jestliže nám knihu schválí vedení, nastává ta nejnudnější část – spousta papírování a dohadování. Musíme kontaktovat zahraničního majitele práv, domlouvat se s ním o ceně za knihu, za obálku, kdy pošle smlouvy, co v knize chce a nechce mít, jestli můžeme pravý dolní růžek obálky udělat světle modrý místo původní o fous více modré. A tohle vyjednávání může trvat i několik měsíců a většinou z něj má člověk nervy v kýblu. Když už konečně držíte všechny smlouvy v ruce, můžete text zadat překladateli. A nyní nastává další kámen úrazu. Vydání jsme si tak pěkně naplánovali třeba na půlku listopadu a oznámili to i vám, čtenářům. Jenže vyjednávání smluv trvalo déle, než jsme čekali, teď je konec června, takže překladateli/překladatelce můžete dát maximálně dva a půl měsíce na překlad (a věřte nám, že přeložit třeba některého z Tygrů nebo díl Nadpozemské trvá rozhodně mnohem déle). A navíc překladatel, který se vám k dané knize nejvíce hodil, samozřejmě nestíhá. No nic, začnete zoufale obvolávat všechny, na které máte kontakt, a když už si rvete vlasy, většinou se někdo najde. (A přichází další papírování :-)).

Konečně v půlce září před sebou máte přeložený text. A teď nastává další fáze – redakce. To si tak vezmete český překlad (k ruce samozřejmě originál) a opravujete stylistiku, překlepy, pravopisné chyby… vedle toho samozřejmě kontrolujete, jestli jsou správně přepsaná jména a názvy, dáváte si pozor, aby hlavní hrdinka v první kapitole neměla zelené a ve třetí hnědé oči. Pak slavnostně pošlete zásahy překladateli, a když s nimi souhlasí, můžete jít za grafikem. Ten text zlomí (prostě z dokumetu ve Wordu udělá ten pěkný text, jaký pak najdete i v knize). A buď vy, nebo některý z kolegů (knihy si prohazujeme, aby většinu titulů viděly alespoň dvoje oči, které si všimnou i věcí, jež jste přehlédli) začne dělat korekturu – opět hledá chyby, navíc opravuje i dělení, sleduje, zda je vše v pořádku graficky (to znamená, že jsou například čísla stránek tam, kde mají být, a nejsou tam, kde být nemají; že jsou třeba začátky kapitol stejně graficky vyvedené; že grafik v půl čtvrté ráno v polospánku nedal některou kapitolu dvakrát atd.). Poté se opět zanesou zásahy a následuje další korektura – zde se koukáme, jestli opravy jsou zanesené tak, jak jsme je mínili, a opět hledáme chyby. Poté už jen napsat anotaci na obálku, vybrat barvu kapitálku (to je takový ten látkový proužek u hřbetu knihy), předsádky (úplně první stránka nalepená na obálky) a naposledy projet celou knihu. Pak se všechny údaje odešlou do tiskárny, kde přibližně během tří až čtyř týdnů knihu vytisknou. 

Jestli jste počítali, všimli jste si, že na zpracování knihy máme většinou měsíc, což se zdá jako spousta času, vždyť kniha se dá přeci přečíst úplně v klidu za dva dny. Věřte nám, že tomu tak bohužel není. Samozřejmě se vždy věnujeme více knihám najednou a k tomu si připočítejte si miliony mailů, porady, články na naše stránky, Facebook, Twitter... A navíc při redakci a korekturách člověk postupuje opravdu velmi pomalu a představa, že by zvládl třeba 70 stran denně je z říše snů. Navíc je třeba počítat s časem, který potřebuje grafik. Takže výsledkem je, že korektury děláme často do nocí (často skončíme jako Čtenář Dostojevského od Emila Filly) – a je samozřejmé, že ve tři ráno po celodenním čtení už člověk nedokáže udržet pozornost a vyvarovat se všech chyb. :-(

Takže celkově platí, že co se může po… dejme tomu pokazit, to se pokazí. A k čemu by šlo napsat nějaký byrokratický a nesmyslný papír, k tomu se přesně takový papír musí vytvořit. ;-) Ale pak nám do redakce dorazí vzorky z tiskárny – krásně vonící, s úžasnou obálkou – a my jsme nadšení. A zároveň nervózní, jestli se vám bude líbit a co na ni řeknete. Proto každá pochvala nesmírně potěší (a každá výtka zamrzí :-)).

U knih českých autorů je průběh podobný, jen samozřejmě odpadá fáze překladu, ale do hry naopak vstupuje práce s autorem, kterému se snažíte vysvětlit, že romantický prázdninový román z letního tábora není úplně vhodné zakončit útokem vesmírných potvor na poslední straně. A samozřejmě je mnohem důležitější a intenzivnější práce s ilustrátory a grafiky.

Jestliže jsme vás příliš neodradili, dáváme ještě pár tipů, jak se stát literárním redaktorem. Všichni jsme studovali český jazyk a literaturu, někdy v kombinaci s něčím dalším (většinou cizí jazyk). Je to skvělá průprava, jež vás naučí nejen jazyk a jeho zákonitosti (ano, to jsou ta různá pravidla pro psaní čárek ve větě, která stejně nikdo nikdy úplně nepochopí), ale získáte i schopnost orientovat se v současné a starší literatuře. A právě literární přehled je další důležitou vlastností (a i když vydáváme YA, chce to orientovat se i v dalších žánrech). Další důležitou věcí jsou cizí jazyky – ideálně angličtina a k tomu jeden, dva, tři… další. Jak už jsme zmiňovali, posuzujeme opravdu hromady cizojazyčných knih, sem tam je potřeba přeložit například anotaci, anglicky psát maily kvůli smlouvám, jezdíme na zahraniční veletrhy… K tomu všemu je nezbytná ochota pečlivě číst tu samou knihu několikrát za sebou, schopnost vyplňovat různé tabulky (bohužel), přicházet s novými nápady a samozřejmě taky trpělivost a smysl pro humor (legrácky v redakci jsou nezbytnou prevencí proti zešílení :-)). 

Komentáře

CooBoo News

OKO ZA OKO - trailer

Už jste četli Oko za oko? Ještě ne? A zajímá vás, o čem tato kniha je? Tak si pusťte trailer, který jsme k této knize ne …

Co pro vás letos chystáme?

Naši milí a úžasní čtenáři, přinášíme další přehled toho, co jsme si pro vás nachystali pro tento rok! Společně jsme vš …

Blog

Nefalšovaně políbené léto

Nefalšovaně políbené léto

Blíží se období, kdy se ve firmě vyprázdní kanceláře a jediný zvuk, který naruší všeobecnÉ ticho na patře, bude zvuk kávovaru. Ano – blíží se doba dovolených. I kdybychom před sebou neměli kalendář, snadno bychom to poznali podle toho, že máme s kolegy čas na nezávaznou konverzaci, nechodí nám výhružné e-maily se stížnostmi, že jsme nedodrželi termín kampaně, nepotíme se z úzkosti, ale už jen ze sluníčka, zkrátka máme čas vydechnout. Najíždíme na atmosféru „no stress“. Školní rok ostatně také odpočítává poslední dny. Touhle dobou se už snad ani nikdo nesnaží zachránit známky, nebo jo?

Nejčtenější knihy

 
Falešný polibek
Falešný polibek
Mary E. Pearsonová
  • Průměr 4.7/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
Náhradní kluk
Náhradní kluk
Kasie Westová
  • Průměr 4.5/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
Koruna
Koruna
Kiera Cassová
  • Průměr 4.7/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
Poušť v plamenech
Poušť v plamenech
Alwyn Hamiltonová
  • Průměr 4.7/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
Poslední začátek
Poslední začátek
Lauren Jamesová
  • Průměr 4.7/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

Instagram Facebook RSS
CZ EN