E-shopAlbatrosB4U PublishingBizBooksCpressComputerPressCooBooEdikaFragmentKlub mladých čtenářůManagement PressMottoPlusXYZ

Blog

Miniexkurze, stížnost a jedna kniha

Miniexkurze, stížnost a jedna kniha

Miniexkurze do redakce:
Rozhodla jsem se, že dnešní blog začnu malou exkurzí do života naší redakce – abyste věděli, že i naše čtecí dny mají své nevýhody…

O všechny nejlepší momenty s knihou, jako je čtení knížky v posteli (a usínání nad knížkou v posteli) nebo čtení si venku na lavičce, zvlášť když svítí sluníčko jako dnes, jsme v redakci ochuzeni. Přestože nám někdy hlavy nad čtením padají, dovolit si usnout nemůžeme, a tak si jdeme pro kafe, pouštíme si nahlas muziku, otevíráme dokořán okno a následně drkotáme zuby, abychom probudili mozky. Čtení venku jen nám taky zapovězeno, jen tak se sebrat a odejít prostě nesmíme, ale všechny tyhle věci si můžeme (kromě víkendu) vynahradit o tzv. čtecím dni – no, samozřejmě až na to spaní… Čtecí den je jen jeden den v týdnu, ale i tak stojí za to, protože můžeme zůstat doma, celý den si v klidu číst, aniž by nás někdo rušil nebo za námi chodil do redakce, protože potřebuje tamto, nikdo se nás neptá, kdy už bude korektura téhle knihy a jestli už máme data na obálku. O tomhle dni toho uděláme jakoby zázrakem hrozně moc a můžeme si u toho číst klidně i v parku. Potud jsou čtecí dny největší výhrou našeho zaměstnání.

29.04.2016 čti více
Redakční Dcera

Redakční Dcera

Venku už je jaro v plném proudu a já neznám tradičnější postup, jak tuto událost oslavit, než onemocnět. Poměrně dobře se mi osvědčila dubnová chřipka, ale není špatné si ji vychutnat i třeba v březnu, popřípadě – ale to už je opravdu pouze pro opravdové labužníky – v květnu. Takže jsem nechal Báru i Terezu v redakci samotné a teď mi obě píši srdceryvné maily, jak je jim tam smutno a jak beze mě nic nezvládají – nevím proč, ale mám dojem, že si ze mě snad dělají legraci. No nic, raději si budu dále myslet, že to myslí vážně a že se v naší kanceláři beze mě nic neobejde. Minulý týden jsme probírali, co budeme vydávat na podzim, uspořádali jsme ediční plán a kromě toho, že chystáme spoustu skvělých knih (já osobně se asi nejvíc těším na Illuminae), jsem zjistil zajímavou věc – ač jsem si toho čtyři roky nevšiml, v našem nakladatelství pracuje další člen. Má na starosti ty nejhorší práce, ale nikdy si nestěžuje. Ještě ani nemáme překlad, i když kniha už má být dávno v tiskárně? Žádný problém, dáme to jemu. Je třeba přečíst 300 stran během jednoho dne? Dáme to jemu. Nedaří se dohodnout podmínky při koupi knihy? Však on to zařídí. Je to prostě neuvěřitelně výkonný pracovník. Zajímá vás, kdo to je? Má trochu neobvyklé jméno: Se To. Nestíháme korekturu: Se To nějak udělá. Nemáme překlad: Se To vyřeší. Smlouvy: Se To zařídí.

22.04.2016 čti více
Pozdravy z Bologni

Pozdravy z Bologni

Psát blogy o knižních veletrzích mě baví, je to takové vděčné téma. A že už jsem jich několik napsala! Jen na mě skoro pokaždé vyjde ten podzimní frankfurtský. Jarní Bologna má přitom docela jinou atmosféru. Je to určitě i tím, že se tam schází jen nakladatelé a agenti dětských a YA knížek, takže je to celé takové hravé a milé a roztomilé. Bologna má navíc dlouhou tradici, milovníci knih se tu letos sešli už po padesáté třetí!

15.04.2016 čti více
P. S. Lara Jean se vrací!

P. S. Lara Jean se vrací!

Tento týden se v redakci neskutečně vlekl. Tedy alespoň podle mě. Tereza s Michalem mě tu zanechali samotnou a odjeli, jak jste jistě na Facebooku viděli, lovit bestsellery do Bologni. Ne, že bych jim to nepřála, ale zjistila jsem, že již druhý den v redakci se neskutečně táhl, a zdálo se, že nemá konce… Všude samé papíry, skoro žádný lidský kontakt, a tak musím přiznat, že jsem se doopravdy těšila, až se vrátí. Chvíle jsem si krátila malými italskými náhražkami, které ale moji náladu vždy ještě více zkazily – koupená zmrzlina v místní samoobsluze se s tou italskou rozhodně nedá srovnávat a bolognské špagety à la školní jídelna k obědu taky nebyly žádná výhra. Ale naštěstí mi čas krátila Lara Jean a pokračování jejího příběhu, P. S. Stále Tě miluju, který vychází už 6. června :)

08.04.2016 čti více
Velké změny v CooBoo

Velké změny v CooBoo

Máme tu první duben, ale v redakci místo kanadských žertíků řešíme balení na veletrh do Bologni a změny, které se v brzké době odehrají v CooBoo. Ale pěkně popořádku, jako tradičně se na začátku dubna koná v italské Bologni knižní veletrh, na který se sjedou všichni významní i méně významní nakladatelé, kteří se věnují dětským a YA knihám. A my samozřejmě nesmíme chybět. Čili Tereza již týden s napětím sleduje předpověď počasí – výsledkem je, že si prozatím sbalila letní šaty, zimní kabát, balerínky a vysoké zimní boty. Samozřejmě kromě dalších šedesáti svršků. Ovšem trochu ji zaskočilo, že se jí tato drobná sbírka ošacení nevešla do dvou zavazadel, která si může vzít do letadla. Nicméně vyřešila to šalamounsky a s originalitou sobě vlastní. Proto vám můžeme s hrdostí oznámit, že Tereza se právě teď naloďuje na trajekt a do Itálie by měla dorazit v neděli pozdě večer. Já řeším opačný problém, protože moje oblečení zabírá pouze dno kufru – a nevěřili byste, jak podezřele v očích celníků vypadám, když si na týdenní pobyt vezu jen malý poloprázdný kufr. Po nemilé loňské zkušenosti, kdy hlavní roli hrála holá betonová místnost, důkladná tělesná prohlídka a holohlavý pán s gumovou rukavicí, jsem se rozhodl, že na to tentokrát vyzraji. Takže letos jsem si přibalil i šest knih – přece jenom na knižním veletrhu by jich mohlo být málo. ;-)

01.04.2016 čti více
« | | 10 | 20 ... 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 ... 40 | 50 | 60 | | »

CooBoo News

Naše tipy na rok 2019

Ještě než pro vás budeme mít hotový kompletní ediční plán pro rok 2019, pojďte s námi mrknout na čtyři knížky, které se …

Předvánoční radost

Letos již popáte jsme v kavárně Alibi uspořádali předvánoční dobročinný knižní bazar. Knihy věnovaly nakladatelství  …

Blog

Ořezávátko a Kopie

Ořezávátko a Kopie

Taky vás napadají úplně divné otázky (a jiné věci) v úplně absurdních chvílích? Já jsem si třeba dneska ráno čistila zuby a najednou jsem začala přemítat o tom, proč se vlastně říká, že někdo „není žádné ořezávátko“. No řekněte mi, proč? Ořezávátko z takového srovnání vůbec nevychází dobře, přitom je to hrozně užitečná věc, která navíc umí z pěkného tupce udělat toho nejvostřejšího týpka široko daleko. Co já bych si bez takového ořezávátka v práci počala? (Taky tak rádi píšete tužkou na papír?) Čistím řezáky, čistím špičáky a u stoliček mě napadla další otázka: jak dlouho už se česky říká, že někdo není žádné ořezávátko? Tak dlouho, jako existují ořezávátka? A jak dlouho už existují ořezávátka? Milí přátelé, jestli někdo znáte odpověď aspoň na jednu z těchto palčivých otázek, napište ji prosím dolů do komentářů. Ušetříte mi tím spoustu gůglení a výletů do knihovny. 

Nejčtenější knihy

 
Snílek Neznámý
Snílek Neznámý
Laini Taylorová
  • Průměr 4.2/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
Kočky útočí
Kočky útočí
Sarah Andersenová
  • Průměr 3.5/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
Všechno je v pohodě
Všechno je v pohodě
Nina LaCour
  • Průměr 3.9/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
Temná krása
Temná krása
Mary E. Pearsonová
  • Průměr 4.5/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
Slunce je také hvězda
Slunce je také hvězda
Nicola Yoonová
  • Průměr 4.7/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

Instagram Facebook RSS
CZ EN