E-shopAlbatrosB4U PublishingBizBooksCpressComputerPressCooBooEdikaFragmentKlub mladých čtenářůManagement PressMottoPlusXYZ

Blog

Knihy, jednorožci a Asterix

Knihy, jednorožci a Asterix

Milí Kubulíni,

tak jsem TAM byla a viděla jsem TO (i TO, TO, TO, a dokonce TO a TO nakonec taky). Omluvte mě, minulý týden jsem samozřejmě byla ve Frankfurtu na knižním veletrhu a byla to taková pecka, že mám ještě doteď občas problém se souvisle a srozumitelně vyjadřovat. Se všemi, kteří si na Humbooku i po Humbooku stěžovali, že tam bylo dost přelidněno, souhlasím. Taky nemám ráda, když je moc lidí na jednom místě. Ale na frankfurtském výstavišti jsem si musela občas opakovat „Zlatej Humbook!“. Kolegové, kteří tam jeli už poněkolikáté, byli docela v pohodě. Mně ve středu ráno spadla z rozsahu celé akce spodní čelist až na zem a s takhle otevřenou pusou jsem pochodovala až do pátku, kdy jsme se vydali na zpáteční cestu. Trochu jsem si přitom odřela bradu, ale co už… Kvůli kráse krásným knížkám se musí trochu trpět. Zvlášť nepohodlné to bylo na eskalátorech. Při schůzkách se zástupci jiných nakladatelství jsem však nemusela složitě vysvětlovat, proč se tvářím tak divně. Stačilo naznačit, že to je moje poprvé, a hned bylo jasno, odkud vítr vane. 

20.10.2017 čti více
V zajetí Královy klece

V zajetí Královy klece

Poslední týden byl pro mě osobně docela náročný. Zaprvé proto, že jsem v redakci (a vlastně skoro i v celé firmě) sám. Nejspíš snadno uhodnete důvod – většina kolegů odjela na knižní veletrh do Frankfurtu. Já sám jsem zde zůstal hájit naši pevnost. A první den to bylo docela příjemné. Nikdo nikde, člověk toho spoustu udělá, produktivita strmě roste. Druhý den už jsem rád za kolegyni, která cosi kopíruje na chodbě. Třetí den jsem se pokoušel navázat rozhovor s jakýmsi chlapíkem, který přišel opravit světlo. Začal jsem zvolna počasím, vzal to přes práci, smykem se otřel o politiku, přibližně po 40 minutách se dostal ke smyslu vesmíru, a jelikož pán byl skvělý společník, protože pilně naslouchal a vždy jen něco zamumlal, přibližně po hodině jsem se dostal i k líčení svých přání a snů do budoucna. Když mi konečně došlo, že bych se ho měl na něco zeptat i já a pustit ho ke slovu, pán se na mě podíval a pak řekl, že neumí česky, že je z Ukrajiny. No a poslední den jsem začal zastavovat náhodné kolemjdoucí na ulici a zval jsem je do kanceláře, kde se mnou můžou strávit den. Většina mlčky a rychle odešla, starší paní na mě zavolala policii, že ji prý obtěžuji (alespoň to jsem zaslechl, než jsem utekl za nejbližší roh). Ale pak se objevil jeden moc milý pán, který se na mě soucitně podíval a zeptal se mě, jestli nepracuji jako literární redaktor. Když jsem mu to potvrdil, usmál se a jen řekl: „To nic, to bude gut.“ (Asi se inspiroval v přiloženém videu, hlavně na konci).

13.10.2017 čti více
Byli jsme na suchu!

Byli jsme na suchu!

Milí kubulíni,

dnes je šestého října. (Kdybyste si náhodou nevšimli. Já jsem se například musela důkladně podívat do kalendáře.) A víte, co to znamená? Už jen jednou se vyspíme a pak vyrazíme do Meetfactory dělat pořádný Humbook! A víte, co dalšího to znamená? Už jen čtyři vyspání nás dělí od odjezdu na knižní veletrh ve Frankfurtu. Touhle dobou se zkrátka dějí velké věci. 

06.10.2017 čti více
Proč? Proto

Proč? Proto

Milí kubulíni,

tenhle blog bude lecčím zvláštní. Jednak tím, že vychází v sobotu, a pak taky tím, že ho píšu já. Ale už je to rok, co mě v CooBoo vzali mezi sebe a já jedním očkem dohlížím na to, co se za zdí mé kanceláře děje, a občas prstíčkem pomůžu nějaké té knížce na svět. A tak jsem si řekl, že je načase taky přispět svou troškou do mlýna.

Je podzim. Ne že bych si myslel, že jste si toho nevšimli, ale pro nás v redakci je tohle období natolik zásadní, že cítím nutkavou potřebu se o tom zmínit (a dost možná jí dneska ještě několikrát podlehnu). Všichni najednou někam pospíchají, hromady korektur rostou rychleji než jindy a zákeřné rýmičky nám taky dvakrát nepomáhají. A já den co den sleduju, jak se s tím všichni ti skvělí a pracovití lidé perou, a můj obdiv k nim nezná hranic, protože na rozdíl ode mě souboj s časem, stresem a okolnostmi vyhrávají, to vše s humorem a grácií. Bára, Michal i Adéla jsou hvězdy a patří se to napsat nahlas. Totiž říct černé na bílém. Totiž… radši nic.

30.09.2017 čti více
Vetřelci a Gemina

Vetřelci a Gemina

Shrnutí bezpečnostního záznamu,

připravil analytik

ID 4511-2861-CB


Poznámka: Omluvte prosím pisatelův styl, přeci jen to není žádný Shakespeare.

Záběr bezpečnostní kamery ukazuje malou kancelář, podél jejíchž stěn je několik knihoven. U velkých oken jsou dva pracovní stoly, třetí je pak naproti nim. Právě ten je jako jediný obsazený. Nesmírně sympatický muž, odhadem kolem třiceti (dle našich informací jde o Michala Kolezsara), zde právě hlavou tluče o jakýsi stoh papírů. Po chvíli přestane a zuřivě cosi hledá v ohromné knize, na jejíž obálce vidíme nápis Gemina (nechtějte po mně, abych vám vysvětlil, co to znamená, protože fakt netuším). Zdá se, že konečně našel, co hledal, protože spokojeně zabručí a opraví cosi ve štosu papírů (náš expert na práci v nakladatelství později určí, že ony papíry jsou něco, čemu říká „korektura“ – to jen tak na okraj). Musím říct, že takhle to pokračuje ještě pár hodin – a věřte mi, sledovat chlapa, jak červenou propiskou škrábe do papíru, není zrovna příliš zábava. Trochu lituju, že tu dneska nejsou jeho kolegyně, to by mě alespoň trochu vytrhlo z téhle nudy. Jelikož se nic nedělo, dal jsem si toust s tuňákem, kvalita vzduchu se sice mírně zhoršila, ale já jsem najezený. Konečně se něco děje, Michal K. odhazuje „korekturu“, usedá ke svému počítači a začíná psát. Člověk by řekl, že konsorcium CooBoo Albatros by mohlo vynaložit trochu více peněz na zabezpečení svých počítačů, ale to zase ne (jen pro informaci, našim specialistům trvalo přesně 2,4 sekundy, než se dostali do příslušného počítače a předali mi, co si Michal K. psal. Žádné super zábavné čtení to teda není.):

22.09.2017 čti více
« | | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 ... 10 | 20 | 30 | | »

CooBoo News

#GIVINGBOOKSWEEK

V Albatros Media už druhým rokem podporujeme Giving Tuesday, celosvětový svátek dárcovství, který oslavuje chuť pom …

Jeff Kinney konečně zavítá do Prahy!

Letošní mikulášská nadílka bude opravdu bohatá. Do Prahy totiž v rámci svého celosvětového turné přijede autor naší vel …

Blog

Dvůr křídel a zmaru

Dvůr křídel a zmaru

Minulý týden jsem se rozhodl, že si nějak ukrátím ten dlouhý čas, který ještě zbývá do Vánoc. Jenže jak? Vyrazil jsem tedy do obchodního centra, že nakoupím nějaké dárky. Jenže hned jak jsem prošel dveřmi, ocitl jsem se ve spárech davu, který zoufale pobíhal sem a dam, lidé se prali o poslední vánoční kolekce, vzduchem létali čokoládoví čerti a jedna babička se oháněla pletacími vidlicemi, aby uhájila poslední přístroj na čištění oken.

Nejčtenější knihy

 
  • Průměr 4.9/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
  • Průměr 4.8/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
  • Průměr 5.0/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
  • Průměr 4.9/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
  • Průměr 4.4/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

Instagram Facebook RSS
CZ EN