E-shopAlbatrosB4U PublishingBizBooksCpressComputerPressCooBooEdikaFragmentKlub mladých čtenářůManagement PressMottoPlusXYZ

04.08.2017

Schizofrenní blog o ohni

Tenhle blog bude trochu schizofrenní. Nebo přinejmenším lehce neaktuální. Píšu ho sice v pátek, ale o týden dřív, než ho zveřejníme, a to proto, že jsem na dovolené. Tedy podle vašeho času, podle mého se tam teprve chystám. Je trochu smutné, že ve vašem čase už mi dovolená skoro končí, ale s tím nic nenadělám. Já ji mám ještě pořád před sebou. Každopádně se omlouvám za všechny neaktuální komentáře. Dívala jsem se na předpověď a zjistila jsem, že ta šílená horka by měla konečně polevit. Takže doufám, že se to mezitím nezměnilo a já můžu s klidem napsat, jak moc jsem ráda, že už máme zase normální české léto a nehrajeme si na jižní státy. Jinak budu taky předpokládat, že se nestalo nic mimořádného, co bych měla okomentovat, na Zemi nespadl meteorit, nesrazili jsme se s kometou či nesetkali s mimozemskou civilizací nebo nám nevyhořelo CooBoo. I kdyby se stejně něco z toho stalo, nejspíš ten blog stejně nečtete a snažíte se zachránit před apokalypsou. V tom případě vám přeju hodně štěstí.

Jaký byl týden v redakci, netuším. Asi osamělý, protože jsme tu nechali Adélu samotnou, a možná proto trochu nudný. Aspoň mně tak tyhle samotářské pracovní týdne přijdou. Ale třeba si to Adéla užívá a říká si, jak je skvělé, že jsme konečně vypadli a má kancelář jen pro sebe. V příštím blogu vám určitě povypráví. A teď ke knize, kterou jsem četla před dovolenou – Oheň a plamen.

Oheň a plamen je druhým dílem v sérii Oka za oko od Jenny Hanové (která letos přijede na Humbook, pokud to ještě nevíte) a Siobhan Vivianové. Sama jsem byla zvědavá, kam se tenhle příběh plný pomsty může posunout, a musím říct, že jsem byla docela překvapená. Zatímco první díl byl hlavně o pomstě Kat, Lillie a Mary, druhý díl se nesoustředil jen na ni a sledoval dění na ostrově a na Jarské střední škole. Tu původní pomstu měly holky dokonale promyšlenou. Ale nakonec to neproběhlo tak, jak zamýšlely. A teď se zdá, že je po všem, a všechny musí předstírat, jako kdyby se nic nestalo, jako kdyby jejich tajný spolek nikdy neexistoval. Ale jde to jen těžko, když se Reeve a Rennie chovají k ostatním ještě hůř než předtím. Mary si k tomu všemu po událostech na plese uvědomila, že s ní je něco doopravdy špatně. A že jestli nedokáže ovládnout svůj hněv, ublíží někomu mnohem víc než Reevovi. Oko za oko, zub za zub – plamen pomsty už se rozhořel a holky to nenechají jen tak. Rozhodnou se připravit další pomstu a tentokrát mnohem účinnější!

Nejvíc mě asi bavily pasáže, které jsou vyprávěny z pohledu Lillie, protože mi připomíná Laru Jean – dospělejší a o trochu míň naivní. A taky mám ráda Kat, je to taková drsňačka, která ale má i svá slabá místa, takže jí to člověk celé věří. Příběh plyne hrozně rychle, možná proto, že sestává hodně z dialogů, a na konci přichází velké odhalení a jedna zásadní změna v ději, kterou vám nemůžu ani naznačit. Budete si to muset přečíst a koukat s otevřenou pusou jako já. No, vážně mě zajímá, jak s tím naloží autorky ve třetím díle a jak to celé vysvětlí. Oheň a plamen vyjde česky už 2. října!

Bára 

VÍKENDOVKA! Máte rádi knihy vyprávěné z pohledu více postav, nebo vás spíš nebaví? A proč? 

Další články v sekci blog

Komentáře

CooBoo News

HumbookFest se blíží!

V sobotu 7. října proběhne v pražské MeetFactory druhý ročník literárního festivalu Humbookfest, na kterém se …

OKO ZA OKO - trailer

Už jste četli Oko za oko? Ještě ne? A zajímá vás, o čem tato kniha je? Tak si pusťte trailer, který jsme k této knize ne …

Blog

V zajetí Královy klece

V zajetí Královy klece

Poslední týden byl pro mě osobně docela náročný. Zaprvé proto, že jsem v redakci (a vlastně skoro i v celé firmě) sám. Nejspíš snadno uhodnete důvod – většina kolegů odjela na knižní veletrh do Frankfurtu. Já sám jsem zde zůstal hájit naši pevnost. A první den to bylo docela příjemné. Nikdo nikde, člověk toho spoustu udělá, produktivita strmě roste. Druhý den už jsem rád za kolegyni, která cosi kopíruje na chodbě. Třetí den jsem se pokoušel navázat rozhovor s jakýmsi chlapíkem, který přišel opravit světlo. Začal jsem zvolna počasím, vzal to přes práci, smykem se otřel o politiku, přibližně po 40 minutách se dostal ke smyslu vesmíru, a jelikož pán byl skvělý společník, protože pilně naslouchal a vždy jen něco zamumlal, přibližně po hodině jsem se dostal i k líčení svých přání a snů do budoucna. Když mi konečně došlo, že bych se ho měl na něco zeptat i já a pustit ho ke slovu, pán se na mě podíval a pak řekl, že neumí česky, že je z Ukrajiny. No a poslední den jsem začal zastavovat náhodné kolemjdoucí na ulici a zval jsem je do kanceláře, kde se mnou můžou strávit den. Většina mlčky a rychle odešla, starší paní na mě zavolala policii, že ji prý obtěžuji (alespoň to jsem zaslechl, než jsem utekl za nejbližší roh). Ale pak se objevil jeden moc milý pán, který se na mě soucitně podíval a zeptal se mě, jestli nepracuji jako literární redaktor. Když jsem mu to potvrdil, usmál se a jen řekl: „To nic, to bude gut.“ (Asi se inspiroval v přiloženém videu, hlavně na konci).

Nejčtenější knihy

 
  • Průměr 5.0/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
  • Průměr 4.5/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
  • Průměr 4.5/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
  • Průměr 3.1/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

Instagram Facebook RSS
CZ EN