CooBoo

Znáte ten stav po ránu, kdy jste sice teoreticky vzhůru, chodíte, odpovídáte (většinou dost nesmyslně), působíte víceméně jako svéprávné bytosti, ale ve skutečnosti ještě spíte? Mě tento stav postihuje pravidelně a zbavím se ho většinou až prvním pořádně silným kafem, které si vychutnám u pracovního stolu. Ale dneska jsem se úplně probudil ještě dřív, než jsem vůbec stačil s hrnkem dojít do kuchyňky. V kanceláři mě totiž čekala pořádná hromada nových knih, na kterých jsme poslední dobou pracovali. Pro redaktora je to vždycky opravdu moc příjemný okamžik, když v ruce drží knihu, kterou viděl vznikat od samého začátku. Od překladu, před redakční úpravu, korektury, návrhy obálek až po finální úpravy. O to větší radost jsem měl dnes, protože se nám nějakým záhadným způsobem podařilo na srpen připravit opravdové skvosty. A tak jsem si hned po ránu mohl vychutnat nádherné obálky Drakie, Modré jako safír, Krvavé kreatury (alias Demonat 5) či Lodi mezi hvězdami.

Vůbec redaktor má jednu výhodu. Většinou si knihu může poprvé přečíst o pěkných pár týdnů (někdy i měsíců) dříve než ostatní čtenáři. Na druhou stranu, čte ji pak většinou několikrát po sobě. Takže když si ji přečtu v originále, pak v překladu při redakci a pak ještě při korekturách, začínám některé postavy trochu nesnášet.:)

To naštěstí neplatí o žádné z knih, kterým se teď věnuju. O první z nich snad ani nemá cenu cokoli psát. Svůj poslední blog jí věnovala Tereza, nadšeně o ní píšou bloggerky po celém světě, čtenáři ji přímo hltají a všichni s napětím očekávají třetí díl. Samozřejmě mluvím o Rezistenci. Určitě vás nechci připravit o úžasný čtenářský zážitek, takže vám neřeknu nic podrobnějšího, ale můžete se být jistí, že tahle kniha vás dostane. Děj se již neodehrává na základně Neohrožených, ale prakticky po celém městě a u všech frakcí. A zlom, který se dostaví na konci knihy, je opravdu dokonalý. Jediné, co mě opravdu mrzí, že na rozuzlení celého příběhu si musím počkat do třetího dílu.

To další kniha takový celosvětový poprask nevyvolala, ale s Divergencí má minimálně dvě věci společné – zaprvé se rovněž odehrává v Chicagu a zadruhé je také úžasná. Espressologie. Neuvěřitelně povedený debut Kristiny Springerové přečtete na jeden „zátah“. Sedmnáctiletá Jane si přivydělává na vysokoškolská studia v malé kavárně a sama pro sebe si vede charakteristiku jednotlivých zákazníků společně s jejich typickou objednávkou. Brzy si všimne, že oboje je úzce propojené. A jednoho dne dostane nápad: co dát dohromady své dva známe, kteří již dlouho nemůžou najít tu pravou lásku a kteří se k sobě podle espressologie dokonale hodí? A světe div se, ono to opravdu funguje! A z Jane se stává, tak trochu vinou její ukecané kamarádky, espressologická hvězda. Pro radu i rande k ní přicházejí lidé z celého města. Vše se zdá být bezchybné. Ale zbývá najít lásku ještě jedné osobě – samotné Jane. Musím říct, že tahle na první pohled nenápadná kniha s krásnou obálkou mě opravdu chytla. Je to trochu jiný šálek čaje (v tomto případě spíš kávy) než Divergence, ale jestli si chcete přečíst skvěle napsaný příběh obyčejně neobyčejné holky ze současného Chicaga, která má jako všichni svá trápení a která touží po tom pravém, a jestli máte rádi vůni čerstvě připravené kávy, určitě si Espressologii pořiďte.

Poslední knihou, o které se zmíním, jsou Střípky duší od Mary Lindseyové. Překladatelka si dala neuvěřitelnou práci, s překladem si opravdu pohrála, a tak se můžete těšit na krásnou knihu s nádhernou obálkou. Lenzi, alias Rose, se vždycky děsila, aby se jí nepřihodilo to samé, co jejímu otci, který trpěl schizofrenií a který spáchal sebevraždu. Když jednoho dne slyší dětský hlas prosící ji o pomoc, je si jistá, že ji rodové prokletí dostihlo a že jí nikdo nemůže pomoc – ani její přítel Zak. Avšak najednou se odnikud vynoří tajemný Alden, který jí vypráví neuvěřitelnou historku. ONA je prý mluvčí, který slyší bloudící duše a který jim pomáhá najít spásu. No a to by snad stačilo. Na Lenzi samozřejmě čeká mnoho osudových rozhodnutí, ale to již zjistíte v knize samotné. A ještě něco: v nejbližší době pro vás chystáme malé překvapení spojené právě se Střípky duší a jejich autorkou, takže se můžete těšit. :)

A na závěr ještě taková malá prosba. První díl Nadpozemské sice vychází až v září, ale my již teď usilovně přemýšlíme nad názvem dílu druhého (chystáme ho na začátek února). A proto, jak by se podle vás měl druhý díl jmenovat? Jestli máte nějaký originální nápad, klidně ho napište. Třeba právě váš návrh se nakonec objeví na titulní straně. :)

Další články v sekci blog

• Ve spárech indických princů - 16.08.2012
• Blogeři a blogerky všech zemí - 24.08.2012
• Až tam, kde končíval svět, aneb hic sunt leones - 02.08.2012
• Viva la Rezistence! - 26.07.2012