E-shopAlbatrosB4U PublishingBizBooksCpressComputerPressCooBooEdikaFragmentKlub mladých čtenářůManagement PressMottoPlusXYZ

02.02.2018

Pětkrát poprvé

Ahoj kubulíni,

minulý týden se mě jedna kolegyně zeptala, jak dlouho už vlastně pracuju v CooBoo, a mně došlo, že to v květnu budou čtyři roky. Takže je čas napsat si pár bilančních blogů. Za tu dobu jsem přečetla tolik knih, že kdybych to začala počítat, téměř celý příští týden bych nic neudělala, jak bych se snažila si vzpomenout, kterou knihu jsem četla jednou, kterou dvakrát nebo třikrát. No a ten seznam by stejně nikoho nezajímal. Maximálně by mě osobně vyděsil. Takže je čas vzít to bilancování z druhé strany. Rozhodla jsem se shrnout pět věcí, které mi na našich knihách vadí. Ano, čtete správně. Nebudeme si přece lhát do kapsy, že mi nevadí nic a naše knihy jsou jen skvělé (tedy ony jsou, ale sem tam mají přece jen nějakou tu mouchu). Nebojte, další blog „Pětkrát“ už nebude tak negativní.

1. Vadí mi ufňukané hlavní hrdinky, které nic neudělají, často jen čekají (na smilování nebo kluka) a pořád si zoufají. U první knihy to docela šlo, ale když si taková hrdinka zoufá třeba 300 stran a za ten rok je to třeba desátá kniha s uzoufanou hrdinkou, trochu vás vyděsí, že jste s takovou ženskou strávili 3000 stran. A pak taky přichází ten strach – nestanu se z toho čtení taky uzoufanou holkou, co by někdy zasloužila proplesknout a postavit nohama na zem? No, nebudu jmenovat, aby se dámy v knihách neurazily, ale určitě znáte alespoň jednu podobnou.

2. Divná přirovnání. Tenhle okruh jsem se rozhodla dát do sekce 5 divných věcí až opožděně, ale nemůžu ho vypustit. Za poslední týden jsem jich nashromáždila jen pár, ale mluví za vše!

Nedokázala jsem odtrhnout pohled od oblohy. Jako bych spolkla celé těžké studené a krvavé jelito.

Jeho dotek byl lehký, ale cítila jsem ho stejně přesně, jako by byl kamenotiskem a moje tělo papírem.

Jeho hlas byl jako šlehačka, lehký, ale sytý.

Jeho hlas byl klidný jako miska mléka.

Poslední dvě bych zařadila do kategorie „laktózová“ přirovnání. No a z jakých knih ta přirovnání jsou, se můžete jen dohadovat. Raději nebudu jmenovat.

3. Až moc svalnatí hrdinové. Ruku na srdce, podle našich knih chodí po světě jen namakaní kluci, co vypadají jako superhrdinové a prsními svaly by mohli zatloukat hřebíky. No, realita je jiná a musím říct, že mě to pokaždé cestou z práce překvapí. Každý muž má přece mít namakaná stehna, pevné kosti a široká ramena. Akorát všichni odletěli do našich knih a už se nevrátili...

4. Za čtvrté se rozčiluju nad knihami, které by podle všech recenzí a anotací měly mít velký plot twist. Takže se těšíte, těšíte, těšíte… až to celé prokouknete na straně 15 a do konce knihy se jen nudíte, nudíte, nudíte. No nic, nestává se to tak často, ale přiznejme si to – je to docela otrava.

5. No a za páté mi vadí, ale asi to je můj osobní problém, že u některých knih nemůžete nejíst. Možná víte, kam mířím. Nic moc jiného se jim vytknout nedá – až na ten pocit, že si musíte jít koupit koláč, muffin, dort nebo zmrzlinu. Láska & gelato nebo všechny knihy od Jenny Hanové jsou skvělým příkladem. Čtení tak pořád přerušujete a ještě máte umatlané stránky korektury.

 

Jinak v redakci pořád čteme, čteme a čteme. Michal se pustil do korektury Dvoru křídel a zmaru, takže o něm teď minimálně dva týdny neuslyšíme, a Adéla rediguje začátek nové série komiksu Pupíky. Dost se u toho směje, takže doufám, že mi pak dá přečíst korekturu. Já jsem tento týden přečetla poslední díl série Oko za okoPrach a popel a dost jsem se u toho bavila. Konec druhého dílu mě zaskočil, a tak jsem čekala, jak se z toho autorky dostanou. Mstít se chce tentokrát už jen Mary, ale zase se do toho natolik položí, že posledních sto stran přečtete jedním dechem. No a konec… ten je rozhodně nepřekvapivý, takže jsem ráda, že v téhle knize se neuplatnilo pravidlo číslo 4 (naštěstí tedy ani pravidlo 1 nebo 2)…

No a nakonec bych chtěla vzkázat Michalovi, že NEPÍŠU jen krátké blogy. Mějte se a čtěte!

Bára

VÍKENDOVKA: Co vadí na YA knihách vám?

Další články v sekci blog

Komentáře

CooBoo News

Svátek všech knihomolů se blíží!

Je to tak! Už příští týden vypukne Svět knihy! Přesně od 10. do 13. května byste měli vyrazit na pražské Výstaviště, pro …

Ediční plán je tady!

Milé čtenářky, milí čtenáři, konečně je to tady! Konečně jsme pro vás dali dohromady ediční plán pro letošní rok. Co vá …

Blog

Všechno je v pohodě

Všechno je v pohodě

Michal Kolezsar byl v mnohém neobyčejně zvláštní chlapec. Už jen tím, že víc než kterékoli jiné období celého roku nenáviděl letní prázdniny. Navíc doopravdy stál o to, aby si mohl vypracovat všechny domácí úkoly, byl však nucen zabývat se jimi jen potají, uprostřed noci. A ještě ke všemu to byl redaktor.

Nejčtenější knihy

 
Věž úsvitu
Věž úsvitu
Sarah J. Maasová
  • Průměr 4.3/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
Devadesátkrát jinak
Devadesátkrát jinak
Robert E. Walters
  • Průměr 4.0/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
Lov stínu
Lov stínu
AdriAnne Strickland
  • Průměr 4.7/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
Temná krása
Temná krása
Mary E. Pearsonová
  • Průměr 4.5/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
  • Průměr 3.3/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

Instagram Facebook RSS
CZ EN