E-shopAlbatrosB4U PublishingBizBooksCpressComputerPressCooBooEdikaFragmentKlub mladých čtenářůManagement PressMottoPlusXYZ

27.04.2017

Má knižní přiznání

Dost často si do tašky přibalím knihu, ačkoliv vím, že nebudu mít nikde po cestě čas číst. V hlavě mám totiž pořád takovou zásuvku CO KDYBY. Co kdybych změnila plány a náhodou se ocitla v kavárně a neměla si s kým povídat? Nebo co kdybych uvízla v dopravní zácpě? Co kdyby přišla apokalypsa a já se nudila? Pravděpodobnost, že se seberu z kanceláře a půjdu mírnix týrnix do kavárny, nebo že u Kongresového centra vypukne povstání zombíků a já místo útěku budu listovat třeba v Pýše a předsudku, je naprosto mizivá. A já to vím, už když si tu knihu do té kabelky dávám. A stejně ji nenechám doma, ačkoliv mám pak zbytečně těžší tašku. 

To jsou prostě knižní zvyky. Moje máma si zakládá růžky, když ji v příběhu zaujme nějaká pasáž. Já si ji radši podtrhnu tužkou, případně vyfotím do mobilu, kde si pasáž orámuju barvičkama a pak ji nadšeně přepošlu polovině (dozajista nadšených) kamarádů. Když má kniha přebal, pokaždé ho sundám. Pokud ji otřískám, zabalím ji zpátky a je jako nová. Jenže moji přátelé berou naopak přebal jako tu věc, která se může zničit a chrání desky jako takové. (Za což bych někdy trestala, jako třeba v případě Geminy – pokračování Illuminae–, na němž teď v redakci dělají. Je vážně krásná, tak opatrně!)

  

Nejsem schopná používat klasické záložky. Bůh je mi svědkem, že jsem to zkoušela a dostala tisíce krásných kousků, které mě opravdu potěšily. Ale nejde to. Vždycky skončím u cáru papíru, který někde vytrhnu, případně u něčí vizitky. Někdo u knížek zase jí, takže je pak krásně poznat, co měl k svačině, a zakládá si kapitoly drobečky. Jiní si zase u čtení pouštějí hudbu a mají „dva v jednom“.

Na závěr poprvé v životě učiním velké přiznání, můj coming out, kvůli kterému mě půlka lidí zatratí: Nebaví mě audioknihy. Tak. Řekla jsem to nahlas (teda kromě toho, že jsem to napsala). Abych si to u vás vyžehlila, prozradím, že překladatelka už po sobě dočítá překlad pátého pokračování Skleněného trůnu!

Sbírejte síly do pracovního týdne, vynalézejte knižní neřesti a vůbec!

Tina

Víkendovka: Jaká jsou vaše knižní přiznání? A co naopak v tomto směru nesnášíte u druhých?

Další články v sekci blog

Komentáře

CooBoo News

Advent v CooBoo

Chcete si s námi zkrátit čekání na Ježíška? Zapojte se do naší adventní soutěže a vyhrajte každou adventní neděli knihu! …

#GIVINGBOOKSWEEK

V Albatros Media už druhým rokem podporujeme Giving Tuesday, celosvětový svátek dárcovství, který oslavuje chuť pom …

Blog

Nejlepší kniha roku 2018

Nejlepší kniha roku 2018

V tomhle blogu jsem se rozhodla, že vyhlásím nejlepší knihu roku 2018. Ano, čtete správně, nikoli 2017, ale 2018. A vůbec nevadí, že je ještě 2017, neznáme všechny knihy, které v roce 2018 vyjdou, neproběhlo nějaké hlasování – tady totiž neexistuje konkurence. Nepotřebujeme mít v CooBoo věšteckou kouli nebo se zeptat kartářky, některé věci jsou prostě naprosto jasné, jakože je nebe modré, mlíko bílé nebo CooBoo nejlepší a nejtrhlejší YA nakladatelství. Teď je čas na fanfáry – zde si je můžete i pustit. Chvíle napětí (pro ty, co nepřeskakují řádky) a hned se dozvíte, na kterou knihu se můžete nejvíce těšit a kterou jsem si já v tomhle roce nejvíc užila:

Nejčtenější knihy

 
Gemina
Gemina
Jay Kristoff
  • Průměr 4.8/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
Magonie
Magonie
Maria Dahvana Headleyová
  • Průměr 4.6/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
Polibek v New Yorku
Polibek v New Yorku
Catherine Riderová
  • Průměr 5.0/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
Ubulená hromádka štěstí
Ubulená hromádka štěstí
Sarah Andersenová
  • Průměr 4.9/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
Tisíc kousků tebe
Tisíc kousků tebe
Claudia Grayová
  • Průměr 4.5/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

Instagram Facebook RSS
CZ EN