E-shopAlbatrosB4U PublishingBizBooksCpressComputerPressCooBooEdikaFragmentKlub mladých čtenářůManagement PressMottoPlusXYZ

02.05.2012

Dystopický rozmach

Dnešním článkem opožděně a jednorázově přispívám do Jarního dumání, které na svém blogu (knizni-doupe.cz) vymyslela a stvořila Syki a jehož součástí bylo i zamyšlení nad dystopiemi. Odkud se tu tedy vzaly a co to slovo vůbec znamená? V českých luzích a hájích se tomuto literárnímu žánru (či podžánru, neb se to jistojistě dá zařadit mezi sci-fi literaturu) říkávalo antiutopie, tedy jednoduše opak utopie, čehosi dokonalého, vysněného. Je to žánr poměrně starý (někteří literární vědci vidí první antiutopii už v Aristofanově hře Rada žen) a název oběma polohám dalo dílo Thomase Mora Utopie, jež vyšlo roku 1516. Mezi nejznámější a nejzdařilejší se řadí Orwellovo 1984, Huxleyho Konec civilizace, Boulleho Planeta opic, Merleho Malevil  nebo třeba Zamjatinovo My. Dalo by se jistě jmenovat i dále, proč ale tedy dnes mluvíme o dystopickém rozmachu, když jak vidno, literatura se takovými díly přímo hemží?

Antiutopie, nebo chcete-li moderněji dystopie, jsou na západ od nás velkým hitem a i my v CooBoo se snažíme držet krok. Většina těchto knih je řazena mezi tzv. YA literaturu, tedy knihy pro dospívající, ale myslím, že odpovědí na otázku, proč jich je tolik a přibývají stále další, je, že otázkami, kam náš svět spěje, co s námi bude a jaká budoucnost nás čeká, se trápí stále víc lidí (asi proto, že to s lidstvem nevypadá dvakrát růžově, co si budeme namlouvat, a pak místo takových

lánů – , uvidíme jen tohle – ).

A tituly, které pro vás chystáme, rozhodně stojí za přečtení, i když vám už není –náct, ani když vám není dvacet nebo třicet (mám neblahý dojem, že se to blíží textu nějaké písně, tak to dál rozvádět raději nebudu :)). Každá má něco do sebe a já se vám to pokusím tady ve stručnosti shrnout.

Začínáme horkou novinkou, kterou jsem se před chviličkou dozvěděla z e-mailu – na příští rok pro vás chystáme trilogii Shatter Me autorky Tahereh Mafi (a těšit se můžou čeští i slovenští příznivci CooBoo), takže třikrát hurá pro neobyčejnou knihu s úžasnou obálkou, která ukazuje tenkou hranici mezi dobrem a zlem brutálně něžným způsobem. Máme ohromnou radost, že jsme práva na překlad získali, tak doufáme, že se budete radovat s námi.

Další kniha není žádným tajemstvím, protože její vydání je téměř za rohem (přesně 21. 5., ale pro návštěvníky veletrhu Svět knihy budeme mít pár kousků přímo z tiskárny, a pro naprosté nedočkavce najdete na našem webu i na facebooku ukázku jedné kapitoly), a tou je Divergence. Obrovsky úspěšná série velice mladé autorky, která ale dokázala, že má velký talent, a potvrdila starou dobrou pravdu, že láska kvete v každém věku (nemyšleno ve smyslu věku lidského, ale věku dystopického). Druhý díl (Insurgent) by měl vyjít, pokud se nestane něco nepředloženého, v říjnu letošního roku a kochat se obálkou můžeme už teď.

Ještě letos se můžete těšit na dvě další série. Jednou je Delirium od autorky výjimečného románu Chvíle před koncem Lauren Oliverové. Jen nápad, že láska se bude v blízké budoucnosti pokládat za chorobu, je rozhodně originální a navíc konec prvního dílu je naprosto neskutečný (úplně mě svrbí prsty napsat něco víc, ale vím, že nesmím). Tou druhou je Across The Universe, a protože tohle se do češtiny úplně dobře přeložit nedá (přeci jen Napříč vesmírem zní divně), tak překladatel vymyslel krásný název Loď mezi hvězdami, a abychom zabránili spekulacím, tak ano, obálka zůstane originální :).

V roce 2013 bude příval dystopií pokračovat. Kromě již zmíněné knihy Shatter Me se chystají další trilogie z nepříliš vábné budoucnosti plné totalitních režimů, ekologických katastrof a jiných apokalyptických příhod. Z mého bolognského blogu už víte, že na jaře vyjde první díl Legendy od Marie Lu. Následovat bude Blood Red Road od Moiry Young, přijde třetí díl Divergence, pokračování Deliria i Milion sluncí a jako takovou třešničku na dortu jsem si na závěr nechala jednu neobvyklou sérii, v níž se autorce Meagan Spooner podařilo spojit dystopický žánr s magií. Zní to možná podivně a i já jsem ke knize přistupovala s jistými obavami a nedůvěrou, ale vážně to stojí za to. První díl se jmenuje Skylark (překladatelce ten název nezávidím a uvidíme, jak se s tímhle oříškem popere) a za velkou louží vyjde teprve na podzim.

Tak snad jsem vás svým výčtem nadchla a neumořila. My se na všechny knížky moc těšíme, i když jsou to všechno pěkné špalky a práce bude mraky :).

Karolina

Další články v sekci blog

Komentáře

CooBoo News

Soutěž s Dvorem trnů a růží

Úžasný a mrazivý příběh na motivy Krásky a Zvířete od autorky série Skleněný trůn... Chcete získat knížku Dvůr trnů a r …

46 problémů, které pochopí jen YA hrdina

Na webu Epic Reads jsme narazili na tenhle báječný článek a tak moc nás v redakci pobavil, že jsme se rozhodli vám …

Blog

Ještě jeden horký den

Ještě jeden horký den

Moje babička vždycky říkala, že konec prázdnin už je vlastně takový malý podzim, kdy začíná být zima, studený vítr fouká z polí a člověk se musí pořádně obléknout. A jelikož babičky mají vždycky pravdu a jelikož nesleduji předpovědi počasí, ráno jsem si navíc oblékl svetr, na něj frajersky hodil kabát, pečlivě si uvázal šálu a pro jistotu přidal i rukavice a ušanku (chlapáckou – s obrázkem jednorožce) a vyrazil jsem do práce. Hned u vchodu jsem si řekl, že je poměrně pěkný podzim, takže to nejspíše zvládnu bez rukavic, které jsem střelhbitě schoval do kapsy kabátu. Jak jsem si tak vykračoval po ulici (sledován obdivnými pohledy kolemjdoucích, kteří se zastavovali, aby si mě a moje oblečení mohli lépe prohlédnout, přičemž si šeptali pochvalné poznámky jako „Podívej se na něj!“, „To snad není možné!“ či „To je mi ale nádhera!“), usoudil jsem, že bych si mohl odložit i svoji parádní beranici, kterou jinak nosím jen na pohřby, svatby a defenestrace. Nicméně to studené podzimní sluníčko pálilo tak, že jsem za okamžik shodil i kabát. Takže v tomhle okamžiku jsem v ruce táhl kabát, rukavice a beranici a stejně jsem sípal jak parní lokomotiva a na čele se mi vytvořila podoba Mony Lisy. Pak jsem ze sebe serval i svetr. Moje podivné chování zaujalo i dva policisty procházející kolem, kteří pak se zájmem sledovali, jak se marně pokouším ochladit v pítku pro ptáky. Když jsem se poté jal rozepínat pásek u kalhot (čistě jen proto, abych si jím svázal svůj raneček nepotřebného oblečení), byl jsem jimi něžně upozorněn, že jestli si sundám ještě jeden jediný kousek oblečení, přetáhnou mě po hlavě pendrekem. Takže do práce jsem dorazil krapítek přehřátý a s balíkem nepotřebného oblečení. Poučení z toho plynoucí je: Nespoléhejte se tolik na babičky a radši si ráno otevřete okno, abyste získali představu o panujícím počasí. (Druhé poučení je: Nekoupejte se v pítku pro ptáky před policisty!) 

Nejčtenější knihy

 
Dvůr trnů a růží
Dvůr trnů a růží
Sarah J. Maasová
  • Průměr 4.8/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
Dcera
Dcera
Kiera Cassová
  • Průměr 4.7/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
Kluk mého srdce
Kluk mého srdce
Huntley Fitzpatricková
  • Průměr 4.8/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
Můj život u sousedů
Můj život u sousedů
Huntley Fitzpatricková
  • Průměr 4.7/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
 
P. S. Stále Tě miluju
P. S. Stále Tě miluju
Jenny Hanová
  • Průměr 4.6/5
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5

Instagram Facebook RSS
CZ EN